Organický odpad nemusí být v domácnosti problém

Největším „producentem“ odpadů v běžné domácnosti je kuchyně,jejíž každodenní provoz v bytě zanechává velmi různorodou směs nepoužitelných materiálů – pozůstatky po přípravě jídla i jeho nedojedené zbytky, obaly potravin ze skla, plastu i kovů. Proto se problém řešení „co s domovním odpadem“ týká v první řadě kuchyně.

Trendem, který podporují i státem placené komunikační kampaně, je třídění. Nejde ale o nějakou plytkou módu, rozumné nakládání s odpadky je totiž jednou z podmínek slušného přežití lidstva. Možností pro odpovědný přístup k nakládání s domácími odpady je řada.

Z environmentálního pohledu je ideální situace v rodinných domech, jež mají přímý kontakt s přírodou – aktivně provozovaná zahrada, chov domácích zvířat atd. V domácnostech totiž tvoří bioodpad sestávající hlavně z organických zbytků potravin až čtyřicet procent objemu všech odpadků. A právě tento druh odpadu je nejsnáze recyklovatelný – se stoprocentní účinností, bez složité dopravy a hlavně může přinést druhotný užitek přímo tam, kde vznikl, a to díky kompostování.

Podmínkou ovšem i v tomto případě je již zmíněné třídění, tedy separace organického odpadu.

Do kompostu

Nejlepším řešením je pak zřízení kompostovacího místa přímo na zahradě, kde se biohnojivo znovu využije. Jinou alternativou je využití domácích mikrokompostérů, které bez problémů můžeme mít přímo v obytných místnostech. Bioodpad je v nich míchán, provzdušňován a není třeba se bát ani zápachu – zařízení je vybaveno uhlíkových filtrem. Denně domácí kompostér pojme až dvě kila organických zbytků a je jen na nás, jak s hotovým kompostem později naložíme.

Kompostovat lze i v bytech

Ve městech, kde není zdaleka reálné využití kompostu a nemá smysl ani jeho „výroba“ se nemusíme separace bioodpadu vzdát. I v bytě jej třídit zcela elegantně a čistě. K domácímu separování bioodpadu se dobře hodí kompostovatelné sáčky, které jsou vyrobeny z rozložitelného materiálu, jsou paropropustné, jejich obsah průběžně vysychá a následná manipulace s tímto odpadem je snadná. Ve sběrných dvorech zpravidla bývá vyčleněna sekce pro bioodpad a některá města již zavedla organizovaný sběr domácích bioodpadů.

Na svoz bioodpadu si lze v některých městech kromě klasické popelnice na směsný odpad objednat hnědou popelnici na bioodpad, za cca 500 Kč ročně. Lze do ní pak ukládat posekanou trávu, spadané ovoce, menší větve, čistou zeminu, ale i zbytky zeleniny a ovoce, slupky od brambor, čajové sáčky a další odpad organického původu.

Bioodpad drtíme

Jinou možnost, jak nakládat s organickými zbytky v domácnosti, představují jejich drtiče. Malé zařízení se snadnou instalací bioodpad rozdrtí na velmi drobné částice, které se pak splachují do kanalizace. Drtič může být součástí kuchyňské linky, instaluje se jednoduše místo sifonu dřezu a zařízení je napojeno na odpad do kanalizace.

Pro volbu typu drtiče je důležité to, pro jaké množství odpadu jej budeme využívat. Do běžné domácnosti stačí standardní drtič s počtem 2500 otáček motoru za minutu. Cena takového výrobku se pohybuje kolem deseti tisíc korun, kvalitní přístroje ale pořídíme i levněji. Pro větší objemy odpadu jsou určeny drtiče vyšší kategorie, většinou s nerezovou drtící komorou a zvýšenou protihlukovou izolací. Pro instalování drtiče je třeba, aby měl dřez odtokový otvor 90 mm a byl dostatek místa pod dřezem.

Drtiče mají problém!

Odpadní voda v čističce je více zatěžována organickou hmotou a na to zpravidla technologie čističek (proces čištění, kalové hospodářství atd.) nejsou uzpůsobeny. Dalším problémem je vlastní doprava rozdrcených zbytků spolu s odpadní vodou. U nás zpravidla nejsou kanalizační systémy nastaveny na dopravu takovýchto zbytků, a tak může docházet k zanášení kanalizace.

O tom, že provozovatelé kanalizací a čističek nejsou z drtičů odpadu nadšeni, svědčí slova generálního ředitele brněnských vodáren Ladislava Hašky: „Výsledné produkty z drtičů jsou odvedeny do kanalizační sítě, což způsobuje vážné problémy nejen s následným odvedením odpadních vod touto sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do vodních toků. … Drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což způsobuje,že především kanalizační  přípojky mohou mít omezenou průtočnost až do úrovně plné neprůtočnosti.“

Kam dál?
Kompost – jak na něj
Drtiče odpadu