Energetický audit

Ztráty energie v domácnosti lze změřit. Stačí si nechat udělat energetický audit. V čem spočívá, k čemu je energetický audit opravdu dobrý a jak nám pomůže s úsporami? Přečtěte si v článku.

Jak na energetický audit?

Energie zdražují na nezdá se, že právě tento trend bude jen dočasnou „módní“ vlnou. Prognózy jsou naopak spíš temné. Sázka na uvažování o šetření energiemi a celkově úsporným způsobem bydlení se tedy nemůže nevyplatit.

O hospodaření s energiemi v domě nebo bytě můžeme uvažovat z různých stran. Jednou z nich je celkový pohled na stavbu a na případné úniky energie mimo ni, tedy na tepelné ztráty. Zabránit úplně těmto únikům je nemožné, to by byly popřeny fyzikální zákony, lze je ale podstatně ovlivnit.

K těm dochází dvojím způsobem:
•    Teplo prostupuje pláštěm stavby: stěnami, stropem, podlahou
•    Energie uniká spolu se vzduchem při větrání a netěsnostmi

V obou případech si můžeme před tím, než přistoupíme k úsporným opatřením a opravám, pomoci moderní technikou. Prostup tepla pláštěm budovy zjistíme pomocí termokamery, teplo unikající netěsnostmi vzduchem ukáže Blower Door Test.

Mapujeme úniky energie

Termokamera využívá principu infračerveného záření a měří povrchové teploty stavby. Snímá se vyzařování v oblasti infračerveného záření a  na fasádě její lze zjistit anomálie, které mohou signalizovat lokální úniky tepla – tepelné mosty. Kamera na fasádě i jinde tepelné mosty nejen najde, ale i změří, kolik tepla přes ně uniká. Díky softwaru současná technika umožňuje načíst měřené hodnoty a celé vyhodnocení pak probíhá v počítači.
Jinou kapitolu úniků tepla tvoří proudění vzduchu. Ke zjištění netěsnosti staveb slouží metoda tzv. Blower Door Testu. Do otvoru vedoucího do interiéru (venkovní dceře) se umístí velkoprůměrový ventilátor, který vyvolá postupně tlakový rozdíl mezi vnějším a vnitřní prostředím, z tlaku na ventilátoru se pak stanoví průtok. Více o této metodě např. na www.radion.cz. Po zhodnocení stavu budovy pak přistupujeme k izolaci nebo utěsnění pláště budovy – to jsou ovšem další soubory témat. Proto si jen stručně naznačme směry, kterými lze postupovat:

–    zateplení pláště budovy – zvnějšku anebo zevnitř
–    dodatečná izolace podlah, stropů a krovů
–    výměna nebo repase oken, dveří
–    změna systému větrání – přechod na řízené větrání s rekuperací tepla

Volba topného systému

Důležitou součástí ekonomického provozu domu je také volba a dimenzování topného systému. Základem pro efektivní a ekonomické vytápění je volba optimálního výkonu zdroje tepla, který se stanovuje z výpočtu tepelných ztrát objektu. Stanovení výkonu zdroje na základě výpočtu tepelných ztrát domu v hodnotě několika tisíc korun může ušetřit nemalé investiční a provozní náklady. A pozor na prodejce topného zařízení – ten často v zájmu vlastního vyššího zisku doporučí zařízení s vyšším výkonem, než je ve skutečnosti potřeba.

Kde ušetřit „v provozu“

O úsporách energií nemusíme vždy uvažovat v tak širokém měřítku, jakým je dům nebo byt. Široké spektrum možností nám poskytne vlastní provoz domácnosti, v němž energie doslova „tepe“  na každém kroku. Vytápění, ohřev vody, elektrické spotřebiče – to vše jsou na jedné straně polykači energií, na druhé ale oblast, kde lze šetřit.

Elektronika

Podobně jako při zjišťování úniku tepla z budovy i při spotřebě energií „uvnitř“ bychom měli začít mapováním spotřeby (a potřeby). Pro lepší představu o spotřebě elektrické energie domácnosti je dobré vyzkoušet wattmetr – poměrně jednoduchý měřicí přístroj, který umístěný mezi zdroj energie a spotřebič ukáže aktuální hodnotu spotřebovávané energie. Můžeme tak dospět k závěrům, že úsporné žárovky se opravdu vyplatí, zjistíme jaký je rozdíl ve spotřebě klasické a LCD televize a možná nás překvapí, co nás stojí stand-by režim našich elektronických pomocníků.
Wattmetr lze bezplatně zapůjčit v různých organizacích zaměřených na ekologické projekty (např.: Ekologická poradna Veronica, Brno), ale stále častěji jsou za poměrně příznivou cenu dostupné v elektronickém maloobchodě. Hodně také napoví energetický štítek přístroje, z nějž se dozvíme o účinnosti výrobku, spotřebě energie, hlučnosti a o jeho zařazení do energetické třídy.

Teplovodní hospodaření

Jinou „provozní“ oblastí, kde lze energií šetřit, je nakládání s teplou vodou, kterou využíváme na každém kroku. I zde můžeme k šetření přistoupit ze dvou směrů. Jednak se můžeme orientovat na technická zařízení, která zefektivní provoz, jednak se sami můžeme začít chovat šetrně.
Pokud jde o techniku, můžeme začít regulací baterií – použití pákových systémů, perlátorů vody sníží spotřebu teplé vody. Také úsporné sprchové hlavice dodávají trvale snížený průtok nebo je jejich průtok volitelný. I při mytí nádobí lze šetřit – myčky nádobí dokáží oproti klasickému ručnímu mytí ušetřit až 80 % množství vody.

Zajímavým patentem, který pracuje na podobném principu jako rekuperační jednotka je výměník tepla, který odebírá energii odpadní vodě např. při sprchování a vrací ji zpět do ohřívacího systému (více viz www.sakal-ovt.cz).

Jinak lze ušetřit i při šetrném osobním přístupu k provozu domácnosti:

•    sprchový kout představuje oproti vaně jednoznačně úsporu vody
•    lze využít i znečištěnou teplou vodu – teplá voda z vaření na odmaštění špinavého nádobí před vlastním mytím apod.
•    racionální postup při běžném užití vody: při krátkém spuštění vody např. na mytí rukou pustíme automaticky teplou vodu, uzavíráme ji ještě dříve než přiteče. Teplo jsme fyzicky odebrali, ale skončilo v potrubí
•    při rychlém sprchování se ušetří až dvě třetiny vody proti delší koupeli ve vaně
•    nároky na teplotu vody při praní sníží kvalitnější prací prostředky