Ekologická alternativa: slaměné stavitelství

Pokud jde o stavbu rodinných domů, týká se většina diskusí a článků zavedených a také masově dostupných materiálů. Vedle nich se ale uplatňují i alternativy – jednou z nejdiskutovanějších je sláma.

O „slaměném“ stavitelství se nejčastěji mluví zároveň v souvislosti s nízkoenergetickými stavbami. Uplatnění alternativních přírodních materiálů jde totiž ruku v ruce se snahou o energeticky úsporné fungování staveb. Řada projektantů a investorů také přemýšlí o ekologické zátěži, kterou s sebou nesou stavební materiály – jejich výroba ,doprava apod. A tak se materiály šetrné k přírodě objevují v realizacích šetrných rodinných domů.

Izolace pro šetrný dům

Slámy se jako izolačního prvku užívá při vyplňování dřevěných konstrukcí. Slaměné balíky je třeba pevně propojit např. kolíky, závitovými tyčemi nebo táhly, pevnosti se dosahuje jejich stlačením a fixováním k základové konstrukci. Balíky jsou potom využity jako izolační výplň. U balíků vkládaných do dutin nosného skeletu je možno odstranit provázky, tím se dutiny rovnoměrně vyplní a odstraní se tak riziko vnitřních dutin v místech stažení balíku provázky.

Vhodným konstrukčním řešením je použití difúzně otevřených konstrukcí v kombinaci s vnitřní hliněnou omítkou, která vytváří příjemní mikroklima a současně vytváří akumulační vrstvu. Takové stěny splňují vysoké nároky na tepelně izolační vlastnosti a lze jich využít pro stavbu nízkoenergetických domů. Izolační konstrukce ze slaměných balíků využívají různých typů skeletů ze dřeva jsou také bez problémů akceptovány stavebními úřady.

Materiál vyžaduje kvalitní přípravu

Vzhledem k tomu, že sláma jako přírodní materiál nebývá dostupná v průmyslovém zpracování (zpravidla se využívají místní zdroje) je nutné dbát na její kvalitní přípravu. Především je nutné při skladování i během vlastní stavby dbát na to,aby nenavlhla. Zkušení stavitelé dnes doporučují použít balíky ze sklizně předchozího roku, které byly uskladněny přes zimu pod střechou a měly po tu dobu možnost dosýchat. Uskladnění pod širým nebem pod plachtou je poměrně rizikové.

Slaměné balíky lze využít i jako nosné zdivo. Podmínkou je, aby balíky byly slisovány pod větším tlakem a aby výška zdi nepřesahovala 3,4 metru. Balíky je třeba nasouvat na ocelová táhla vyčnívající z betonového soklu a nahoře uzavřít věncem. U nás bylo takto realizováno jen několik menších staveb, v západní Evropě ale má tato technologie množství i rozsáhlejších realizací.

Výhody

• nízká cena
• výborné izolační vlastnosti, dosahují kvality klasických izolací
• z hlediska produkce CO2 je sláma neutrální
• při omítnutí hlínou slaměné konstrukce splňují atest požární odolnosti

Nevýhody

• jde o nesourodý materiál s proměnlivými vlastnostmi
• je nutná zodpovědná aplikace do stavby (kritická jsou zejména místa, kde se dodatečně vyplňují různé dutiny a balíky je nutno dělit)
• komplikací bývá často zajištění dodávky suché kvalitní slámy
• vysoká pracnost zvyšuje cenu stavby

Slaměné domy už fungují

Slaměné stavitelství má u nás již řadu úspěšných realizací. Příkladem je stavba kolonie úsporných rodinných domů v Hradčanech u Tišnova, kde stavitel Michal Navrátil realizuje v developerském projektu své představy o ekologickém bydlení. Jednou z devíti staveb je právě „slaměný dům“.  Tvoří jej trámová konstrukce vyplněná slaměnými balíky, na takto vzniklé stěny pak byly neneseny hliněné omítky, k finální úpravě stěn se pak použily hliněné omítky Picas. V domě se topí pecí, od níž je teplý vzduch veden do ostatních částí domu, k dotápění se používá elektřina.

Dům sice nesplňuje nejpřísnější kritéria pro pasivní dům, vyhovuje ale požadavkům na nízkoenergetickou stavbu. „Slaměné balíky použité ve stěnách mají tepelný odpor 6,to odpovídá zhruba sedmadvaceti centimetrům izolace v běžném domě,na pasivní standard to tedy nestačí. Jde ale zase o přírodní materiál a to z celého domu dýchá. V tomto případě ani tak nejde o stavění jako spíš o modelování,“ popisuje koncept slaměného domu Michal Navrátil. Ekologický přístup ke stavbě podtrhuje i skutečnost,ž e se téměř veškerý materiál bral z místa vzniku stavby a nejbližšího okolí. Sláma pochází z nedalekého pole, hlína na hrubé omítky zase z průsakových jezer na pozemku.

Kam dál?
Rodinný dům: z čeho stavět
Moderní zdění pro pasivní dům