Tepelné mosty představují ztráty a riziko
Tepelný most patří ke skrytým vadám, které mohou znamenat nejen ztráty tepelné energie, ale i poškození stavby.
Co vlastně tepelný most je a jak působí? Pokud si stavbu představíme jako homogenní těleso, v jehož nitru je vyšší teplota než v exteriéru, mělo by mít povrchovou teplotu v celé ploše zhruba stejnou. Pokud se na jeho povrchu objeví místo s vyšší teplotou, jde patrně o nežádoucí jev – tepelný most, který vzniká nejčastěji špatným provedením řemeslných prací nebo kvůli nevhodnému technologickému postupu a příčinu může mít již v projektové fázi přípravy stavby.
Kde se tepelné mosty nejčastěji objevují
Jedním z nejčastějších míst výskytu tepelného mostu je styk vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) a svislé zdi. Zavedené stavební systémy mají toto nebezpečí zpravidla „ošetřeno“ například tak, že se zvnějšku přidává izolace k pozednímu věnci a překladům, je však zapotřebí, aby izolační vrstva byla dostatečně silná. K závadě může také dojít, pokud jsou ve stavebním systému nahrazeny předepsané prvky jinými, méně kvalitními. Pokud se například použijí místo betonových ocelové překlady, vznikne obtížně odstranitelný tepelný most v nadokenní oblasti.
Jiným případem tepelných mostů jsou prostupy sítí skrze konstrukci vnějšího pláště budovy. Často se při rekonstrukci střech nebo při adaptaci podstřešních prostor také zapomíná na skutečnost, že dřevo krokevních trámů má zcela odlišné tepelně izolační vlastnosti než používaný polystyren nebo minerální vata. Izolace se umisťuje jen mezi krokve a trámy se stávají ve střešní konstrukci tepelnými mosty. Vhodným způsobem eliminace tepelných mostů u nosných krokví je aplikace tepelné izolace ve dvou nebo ve třech vrstvách. Zajímavým řešením je nadkrokevní izolace – tepelná izolace umístěna nad krokvemi a nebezpečí, že se trámy stanou tepelnými mosty tak nehrozí.
Jak škodí
Jedním z důsledků, jež tepelný most způsobuje, je únik tepla z interiéru, tedy tepelná ztráta. Závažnější ale zpravidla bývá to, co způsobuje uvnitř obvodového pláště domu a v interiéru. Pokud v místnosti například teplota části stěny, za níž je tepelný most,poklesne pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, začne se v tomto místě srážet pára, zeď vlhne a brzy se na ní objevují plísně. Ty jsou v takovém případě jen obtížně odstranitelné, protože příčina vzniku vlhkosti – nižší teplota zdi – trvá. Plísně, které se takto vyskytují v obytných místnostech, znamenají vážné zdravotní riziko – jsou toxické a mají karcinogenní účinky.
Kondenzace vlhkosti způsobená tepelným mostem se ale nemusí odehrávat jen v interiéru. Pára se může srážet i uvnitř konstrukce vnějšího pláště domu, kde způsobí znehodnocení izolačního materiálu – například minerální vata působením vlhkosti ztrácí výrazně své izolační schopnosti. V případě, že je kondenzované vodě vystavena dřevěná konstrukce krovu apod., může být výsledkem působení tepelného mostu i její vážné poškození a úplná destrukce.
Hledání tepelných mostů
Tepelný most je vada, kterou běžným způsobem odhalíme jen obtížně. Plíseň na zdi sice může signalizovat existenci tepelného mostu, stejně tak ale může jít o vlhnutí stavby z jiných důvodů. Pokud předpokládáme existenci tepelného mostu v konkrétním místě, můžeme povrchovou teplotu měřit bodově, a to buď kontaktně (chrom-niklovými teplotními odporovými čidly), nebo bezkontaktně (infrapyrometrem).
V současnosti se s dobrými výsledky k odhalování tepelných mostů používá termografie, která dokáže zobrazit celou „tepelnou mapu“ stavby. Díky termografickým snímkům lze vytvořit matematický model konstrukce domu a pomoci při řešení problémů. Měření lze ale provádět pouze v chladném období, kdy je dostatečný rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou.
Co s vadami?
Univerzální recept na odstranění tepelných mostů neexistuje a obecně platí to, co v řadě jiných oborů – že je totiž lepší problémům předcházet, než řešit jejich důsledky. Pokud je zjištěn tepelný most na ploše stěny obvodového pláště, může být řešením plošná vnější izolace. Jinak ale platí, že by se každým vážnějším problémem i jeho řešením měl zabývat odborník. Měření s pomocí termografie provádí například Ústav pozemního stavitelství VUT v Brně. Odborníci z akademické půdy také poskytnou nejvhodnější tipy pro řešení problémů.
Related Articles