Čisté zahradní jezírko

Toužíte po okrasném jezírku, která bude zčásti ozdobné, ale dalo by se v něm i koupat? Pak je nutné, udržet v něm čistou vodu. Řešením jsou vybudování přirozeného biotopu, kde roli čističů převezmou rostliny a žáby.

„Kolem jezírek se točí velké peníze a pohybuje množství firem, které nabízí filtrační systémy a zářiče UV,“ glosuje současnost Vladimír Hříbal, specialista na zakládání jezírek a majitel proslulé vodní zahrady ve Lhotě u Kladna. „Pro čistou vodu však postačí výsadba vhodných rostlin, které dokážou vodu jezírka profiltrovat a vyčistit samy. K nejoblíbenějším vodním rostlinám patří kosatce, prustka, šípatka, žabník, vachta, blatouchy, rdest splývaný, rdesno obojživelné, orobinec, puškvorec a rákos. A samozřejmě lekníny.“

Stanoviště pro jezírko

Jezírko by nemělo být umístěno v trvalém stínu, ale ani na místě osluněném po celý den. Nevhodné je umístění pod košatými listnatými stromy, které je znečišťují padajícím listím. Doporučuje se částečné zastínění stromy, nejlepší je tzv. bloudivý stín, stínící jezírko po dobu šesti hodin denně. „Chcete-li, aby některé rostliny a ryby v rybníčku přezimovaly, měla by být jeho hloubka větší než 80 cm. Hladina by měla být asi z jedné třetiny pokryta vodními rostlinami. Průměrná hloubka rybníčku by měla být minimálně 40 cm. To proto, aby se v létě rybníček nepřehříval a v zimě zcela nevymrzl.“

Výsadba rostlin

Vodu čistí nejen rostliny, které snášejí velké mokro, ale i ty vlhkomilé – tedy druhy které dříve rostly na mokrých loukách, na nichž byla hladina spodní vody asi 40-50 cm. Rostliny se osazují tak, jak odpovídá jejich přirozeným nárokům: v nejhlubší části se umisťují lekníny a další hlubokovodní rostliny, pak nastupuje spektrum dostupných vodních rostlin.

U břehu se na filtraci podílejí mokřadní rostliny. Vhodné je osázet jen asi třetinu vodní hladiny, což odpovídá uzavřenému rostlinném pásu okolo rybníčku.

Aby osázení vypadlo věrně, je potřeba vytvořit pomocí terásek a květináčů v jezírku různě hluboké zóny:

– močál 0 – 10 (kyprej, prustka)
– bažina 0 cm (vrbina, orobinec)
– plochá vodní zóna 20 až 50 cm (rdest, rdesno)
– hluboká vodní zóna více než 50 – 150 cm (plavín, leknín)

Bažinatá zóna by měla vést kolem celého rybníčku s přívodem vody na několika místech.

Tvarování jezírka

První část břehu (do hloubky cca 20 cm – 25 cm) se vytvaruje pod mírnějším sklonem (max. do 45 stupňů). Potom následuje asi 10 cm široká rovná římsa, popř. i mírně ukloněná směrem k okraji jezírka. Potom již může jít břeh prudce dolů, třeba i pod úhlem 60 stupňů. Na římsu vedle sebe naskládejte větší kameny či dlažební kostky.

Ryby

Hloubka rybníčku, do něhož plánujete rybky, by měla být min. 80 cm. Přiměřené množství ryb napomáhá vytvoření biologické rovnováhy, zkrášluje pobyt u jezírka a zaslouží se i o vyhubení larev komárů. Ideální jsou barevní karasové „šugunkini“, kteří ošetřují leknínové listy zespodu, jeseni a perlíni. Oblíbení koi kapři a amur podle specialisty Hříbala nepatří k jezírku s lekníny a nesmí do zón s bahenními rostlinami.

„Malí nevadí, ale jakmile dorostou do 40– 50 cm začnou škodit. V této velikosti už mají velkou tažnou sílu a mohou rostliny rozcupovat.“

Umístění čerpadla

Čerpadlo by nemělo být uloženo až na dně rybníčku, ale zhruba v polovině, aby nenasávalo bahno ze dna. Voda ze spodní oblasti rybníčku by se také neměla míchat s povrchovou, neboť v hluboké zóně má voda nejlepší kvalitu a nejnižší teplotu.

Filtr pro zahradní jezírko

Objem vody ve správně osázeném rybníčku s dostatečným přívodem kyslíku, by měl být filtračním systémem přefiltrován minimálně 4-5 x za den. Přesný objem lze zjistit při prvním napouštění rybníčku tak, že se zaznamená stav vodoměru před a po napuštění. Tento vypočtený či naměřený objem se vynásobí 5 a tak se zjistí potřebný denní výkon čerpadla.