4. Jak se staví dřevostavba – sendvičová roubenka

V minulém dílu jsme se podívali na roubenku z cedru. Červený cedr je sice krásný, ale vzhledem k ceně hledáme alternativu. Z těch nejdostupnějších je to borovice a smrk. Sice se jedná o měkké dřevo, ale rozhodně se nemusíme bát, že by nás stavba z tohoto dřeva nepřežila.

Na tomto místě musím podotknout, že jsme původně počítali s tím, že pokud budeme stavět ze smrku, necháme si postavit hrubou stavbu z masivního mokrého dřeva, stavbu necháme cca 4 roky proschnout a pak, až si stavba sedne a seschne, stavbu dokončíme. V tuto chvíli tento náš původní plán začal nahlodávat čas. Najednou už se nám nechtělo čekat 5 let, rádi bychom bydleli max. za 3 roky, raději však samozřejmě dříve.

Moderní roubenku splňující požadavky na nízkoenergetické bydlení lze stavět systémem sendvičové stavby – roubená dvoustěna s vloženou izolací.

Sendvičová roubenka z lepených KVH hranolů

Řešení našeho záměru bydlet rychle nám k naší velké radosti přestavila firma, kterou jsme poptali na stavbu roubenky. Postavit dřevostavbu z masivu, nikoliv formou širokých opracovaných dřevěných trámů, ale formou zateplené dřevěné konstrukce roubené 2 x 10 cm silnými fošnami, vyplněné izolací. Na výběr jsme pak dostali dražší variantu z cedru, střední z borovice, nebo nejlevnější možnost z vysušených smrkových KVH hranolů.

Tepelně izolační vlastnosti takové sendvičové stavby jsou mnohem lepší než u roubenky stavěné klasickým způsobem. Stavba vypadá na první a možná i druhý pohled jako skutečná roubenka z masivních trámů. Snad jen v rozích poznáte, že roubení je nějaké „ošizené“. Vidíte totiž pouze roubení fošen 10 cm, místo 20-25 cm trámů.

Z venčí, ani zevnitř na první pohled laik nepozná, že se nejedná o stavbu z masivních hranolů. Odlišné jsou, pro roubenky typické, rybinové spoje v rozích.

Odpovídající rozpočet

Měli jsme tedy favorita a nechali si nacenit stavbu znovu, tentokrát už jsme byli ve větším detailu, měli jsme v domě navržené různé vychytávky a stavbu jsme dostali naceněnou komplet včetně všech dřevěných příček. Jednalo se o komplet dřevěnou konstrukci včetně zateplení a krovů. Dostali jsme se na cenu cca 1,6 mil, tentokrát však včetně DPH. Úžasné však bylo, jak rychle bychom mohli mít hrubou stavbu hotovou. Jednalo se o jednotky měsíců od podpisu smlouvy! Bylo to sice trochu víc peněz, než jsme doufali, ale byla to pro nás cena akceptovatelná a tak jsme se dohodli.

No, dohodli… Na cenu jsme kývli, ale od počátku jednání jsme měli jasný požadavek, který jsme majiteli firmy několikrát sdělili. Celý průběh stavby, budeme dokumentovat a vše budeme publikovat na webu www.lepebydlet.cz. Pro dodavatele to bude super reklama, samozřejmě za předpokladu, že se stavbou nebudou problémy, ale to nepředpokládáme.

Návrh smlouvy o dílo

Firma připravila návrh smlouvy o dílo a poslala nám ho k připomínkám. A ejhle! Ve smlouvě byly 2 body, na které jsme nemohli přistoupit.

• Smlouva obsahovala ujednání o splatnosti díla tak, že 93 % ceny díla platíme předem! Ano chápu, že firma musí koupit materiál na celou stavbu, kompletně ho rozřezat na míru našeho projektu, převést na stavbu a smontovat, ale více než 90 % bylo pro mě neakceptovatelné, nicméně z mého pohledu ne neřešitelné.
  Byl bych ochoten zaplatit zálohu ve výši např. 50 % přímo firmě na materiál a 40 % vložit do bankovní nebo advokátní úschovy, ale zaplatit víc než 90 % ceny díla předem dodavateli jsem nechtěl.
• Zásadní problém, který mě šokoval, a ze kterého jsem nebyl za žádnou cenu ochoten ustoupit, byla podmínka, že o průběhu stavby nesmím nikde nic publikovat! Nikde nic publikovat!
  I kdybych na to neupozorňoval, i kdybych tento záměr původně vůbec neměl, tak bych tuto podmínku stejně nepodepsal. Za tímto ustanovením vidím, jako klient, něco divného, skrytého,… Ví snad firma předem něco, na co bych si měl dát pozor?

Tady něco nehraje…

Napsal jsem své připomínky zpět a čekal na reakci. Tak nějak jsem věřil, že se jedná o nedorozumění. Že možná je to nějaký vzor smlouvy, který firma „zkouší“ na nezkušené klienty, i když už zde by nebylo asi něco v pořádku. Mé připomínky na smlouvu však zůstaly bez odezvy. Nic. Žádná reakce.

Byl přelom roku a s manželkou jsme začali být trochu nervózní. Už půl roku jsme žili punkovým stylem života na malé chatičce a poslední měsíce jsme se upnuli na výše popsanou roubenku, kde jsme věřili, že díky zvolené technologii budeme příští Vánoce bydlet v novém. Najednou to bylo jako rána palicí do hlavy. Co budeme dělat? Má cenu shánět jiného dodavatele, který staví touto technologií? Co když cena bude ještě vyšší? Budeme na to mít?

Pomalu vtírající se panika nás hnala na internet a hledali jsme jiné možné způsoby výstavby. Pomalu jsme se loučili s tím, že budeme do zimy v novém a mentálně jsme se připravovali na to, že budeme chatičku obývat ještě více než další rok.

Sendvičová roubenka pohledem ženy:

Dokud jsem se nepotkala s majitelem firmy, která nám měla stavbu realizovat, netušila jsem, že existuje něco jako sendvičová roubenka. Navrhované řešení se mi opravdu zamlouvalo – byly by to vlastně, laicky řečeno, dvě roubenky zasunuté do sebe a vyplněné izolací… Líbí se mi to. Jak známo, tak dřevo na roubence z masivních hranolů vlivem teplotních a vlhkostních výkyvů pracuje – praská, sesychá, kroutí se a celá stavba si dost dlouhou dobu sedá. Což jsou: za prvé v tiché noci dost hlučné rány a za druhé na zdech vznikají větší či menší spáry. V sendvičovém typu roubenky je tento „nešvar“ staveb z masivu eliminován na minimum. Hranoly jsou vysušené, takže stavba prakticky nepracuje a navíc splňuje nároky na moderní nízkoenergetické bydlení.

Jak pokračovala naše cesta ve stavbě vysněného domu se dočtete v dalším díle.

3. Jak se staví dřevostavba – roubenka z cedru