Poznejte velikonoční tradice – šedivé úterý
Velikonoce jsou pro většinu lidí svátky jara. Jednotlivé dny, které bezprostředně předchází Velikonočnímu pondělí mají svůj význam. Někdy zvyky konané v ten příslušný den mají kořeny v lidových tradicích, jindy v křesťanství, ale většinou se navzájem prolínají. Nejinak tomu je i u šedivého úterý.
Nastává šedivé úterý, je čas na velký úklid
Zatímco na modré pondělí se nemělo pracovat, tak šedivé úterý byl den vyhrazený úklidu domácnosti. V tento den by měly být z domu ze všech koutů vymeteny pavučiny. V mnoha domácnostech se čistila okna nebo se dokonce bílilo. Z hlediska pohanských zvyků, ani těch křesťanských, neměl tento den žádný zvláštní význam.
Mnohem významnější byly nadcházející dny – škaredá středa nebo zelený čtvrtek.
V některých oblastech bylo šedivé úterý také nazýváno jako tlusté úterý. To proto, že to byl poslední den, kdy se člověk mohl dosyta najíst před postními dny, které bezprostředně předcházely Velikonocům.
Lidové tradice a pověry na šedivé úterý
- Ten, kdo se zdržel snad na nějaké zábavě a tancoval přes půlnoc – tedy z úterka na středu – tomu se měl zjevit zelený čert a strašit ho.
Zajímavost ze světa na šedivé úterý
Zvyky spojené s šedivým úterým můžeme nalézt i v severských zemích.
- Například na vzdáleném a chladném Islandu je tento den tradičně spjatý s jídlem. Šedivé úterý nese označení sprengidagur a v překladu znamená nacpat se k prasknutí. A o to také Islanďanům v tento den jde – přejíst se až k pomyslnému prasknutí. Tradičně se jí skopové maso podávané s hrachovou kaší nebo jinou luštěninou.
- Finové v tento den jedí sladké pečivo, hlavně plněné koblihy. A protože Finsko je tradičně spjato se zimními sporty, tak si je Finové i v tento den jaksepatří užívají. Konají se hlavně skoky na lyžích a jízda na saních. V těchto disciplínách se pořádají soutěže, což se v den šedivého úterý zvrhlo do soutěžení v maškarních kostýmech. Z masopustního úterý se tak stal karnevalový den.
Related Articles