Poznejte velikonoční tradice – zelený čtvrtek

Víte, že název zelený čtvrtek vznikl vlastně omylem? Vznikl zkomolením původního německého Greinen Donnerstag – lkavý čtvrtek, na Grünner Donnerstag – zelený čtvrtek. K zelenému čtvrtku se váže celá řada tradic. V běžném životě se nám dochoval zvyk, který dodržuje celá řada domácností, sníst něco zeleného.

Pohanské zvyky a tradice na zelený čtvrtek

Jak to tak vidím, tak abych na zelený čtvrtek stihla všechny pohanské rituály bude to u nás ráno vypadat asi takhle… Z postele mě vyžene budík, který zazvoní ve čtyři ráno. Já ještě pyžamu vyběhnu ven, abych si obličej omyla ranní rosou. Při cestě zpátky do domu honem zaklepu stromy na zahradě. Zbytek domácnosti probudím třískáním paličky o kovový hmoždíř. K snídani v rychlosti zhltnu medem pomazaného jidáše a honem zametu dům. Smetí naložím na lopatku a kalupem budu uhánět k nejbližšímu rozcestí, abych ho tam vysypala. Už jen z toho budu tak vysílená, že na nějaké hádky nezbude čas, a protože brzy padnu opět do postele, tak si nestihnu nic vypůjčit… a proč to všechno?

Na zelený čtvrtek si můžete připravit jednoduchou stylovou výzdobu. A jak jinak než v tónech zelené!

Protože, na zelený čtvrtek:

•  vstaňte velmi časně ráno a umyjte se ranní rosou, což vám zaručí pevné zdraví po celý další rok.
• ještě před rozedněním zameťte celý dům. Smetí nameťte pěkně na lopatku a odneste na rozcestí. A proč? Protože jedině tak se v domě nebudou držet blechy!
• projděte celý dům a zvoňte přitom paličkou o hmoždíř. To spolehlivě vyžene nejen potomstvo z postelí, ale údajně i myši a hmyz z domu.
• snězte ještě před rozedněním jidáše pomazaného medem. Tedy pokud jste byli na škaredou středu pilní a stihli je upéct. To vám zaručí zdraví pro celý příští rok. Navíc vás to údajně ochrání před uřknutím hadem nebo vosím píchnutím.
• zatřeste ještě před rozbřeskem ovocnými stromy na zahradě. Tak si zaručíte bohatou úrodu.
• nehádejte se, hádky a nesváry se vám pak budou vyhýbat celý další rok.
• nic si nepůjčujte, na oplátku si k vám v příštím roce najdou cestu penízky.

V některých krajích navíc hospodáři házeli do studny chleba namazaný medem, to proto, aby se v ní po celý další rok držela voda. Jinde večer majitelé usedlostí obcházeli stavení a jeho nejbližší okolí vykropili svěcenou vodou. Ne však rukou, ale namočeným svazkem slámy. To mělo uchránit místní obyvatele před uřknutím a čarodějnictvím. Také na zelený čtvrtek, velký pátek a bílou sobotu nesměla ve vesnici zůstat žádný mrtvý. To by pak ve vsi brzy propukl požár.

Na zelený čtvrtek je připomínána poslední večeře Páně, nejznámější obraz s tímto výjevem namaloval Leonardo da Vinci.

Zelený čtvrtek z pohledu křesťanství

V tento den si křesťané připomínají poslední večeři Páně. V řadě kostelů kněží omývají nohy vybraným mužům, tak jako Ježíš v tento den omýval nohy apoštolů. Je to gesto pokory. Po mši v tento den všechny zvony umlknou, symbolicky „odlétají do Říma“. Znovu se rozezní až na bílou sobotu. Místo zvonů chodí po vsi děti s řehtačkami. Když zvony zazní naposledy zacinkejte penězi, budou se vás pak držet celý další rok.

Zelený čtvrtek je postním dnem. Měla by se jíst hlavně zelenina a pokrmy z ní připravené. Podle tradice, abyste si pro celý příští rok uchovali zdraví, byste měli sníst něco zeleného. Velmi oblíbeným jídlem je v tento den špenát, hrášek nebo zelí. Chybu neuděláte ani pokud si připravíte čaj z čerstvých kopřiv nebo jiných bylinek.

Na zelený čtvrtek prostřete stylově stůl do zelena a k jídlu podávejte něco zeleného, třeba hráškovou polévku.

Pranostiky na zelený čtvrtek

• Když je zelený čtvrtek bílý, bude léto teplé.
• Na zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.