Plochá střecha se hodí i pro pasivní dům

Ploché střechy nejslavnější období zažily v období nástupu funkcionalismu v minulém století. Ani dnes ale toto řešení není okrajovou záležitostí, sahají po něm jak architekti kvůli estetice stavby, tak investoři s cílem energetických úspor.

Když odhlédneme od architektonických a praktických možností ploché střechy – např. možnost přeměny střechy na terasu apod. – zůstane jejich nejvýraznějším kladem energetická výhodnost. Ukazuje se to zejména v trendu nízkoenergetických a pasivních staveb, které toto řešení výhodně využívají.

Pro nízkoenergetické a pasivní domy se spotřebou tepla pod 50 kWh/m² jsou ploché střechy výhodné zejména kvůli tomu, že jejich konstrukce eliminuje tepelné úniky. Zateplení ploché střechy s mírným sklonem se provádí v jedné rovině. To významně omezuje vznik tepelných mostů. Realizace ploché střechy pro energeticky úsporné domy je cenově výhodnější než by tomu bylo např. u sedlové střechy, protože není třeba realizovat speciální střešní konstrukci – krov, a to se také projeví na nižším rozpočtu. Dřívějším problémem plochých střech byla nižší životnost, to už ale s použitím moderních materiálů neplatí. Životnost nyní dosahuje více než třiceti let a ploché střechy jsou tak plně konkurenceschopné s ostatními typy.

Klíčový moment: skladba střechy

Běžně se dnes plochá střecha staví s klasickým pořadím vrstev (ze strany interiéru):

• parozábrana – brání vnikání vodní páry do střešního pláště
• tepelná izolace – zabezpečuje dostatečný tepelný odpor konstrukce
• hlavní hydroizolační vrstva s povlakovou krytinou

Jiným typem je plochá střecha s obráceným pořadím vrstev. Ta nevyžaduje aplikaci parozábrany a je definována jako střecha s hydroizolační vrstvou umístěnou pod vrstvou tepelně izolační. Výhodou je jednodušší skladba střešního pláště a jednodušší pokládka jednotlivých vrstev střešního pláště a to, že v ní nedochází ke kondenzaci vodní páry. Do energeticky úsporných domů je ale vhodnější střecha s klasickým pořadím vrstev.

Striktním pravidlem pro šetrné stavby je dostatečná vrstva tepelné izolace a to platí i pro střechu. Tloušťka tepelné izolace tedy musí být navržena tak, aby odpovídala tepelně technickým požadavkům pro daný typ domu. Další složkou, která rozhodne o kvalitě střechy je hydroizolace. V případě plochých střech jde nejčastěji o PVC fólii, přírodní polyolefinové fólie nebo modifikované asfaltové pásy. Výhodou asfaltových pásů je možnost jejich aplikace na původní krytinu.

Nepodcenit odvodnění střech

Ploché střechy musí také jinak než střechy šikmé řešit i odvodnění, voda na ně za různých klimatických podmínek působí déle a jejich spolehlivé a rychlé odvodnění má proto zásadní význam pro správnou funkci a životnost. Odvodňovací systém musí odvést přebytečnou vodu ze střechy do kanalizace, akumulační nádrže nebo vsakovací jímky.

V klasickém gravitačním systému odtéká voda samospádem a potrubí je jí zaplněno jen částečně, proto se do něj dostává i vzduch. Důležitou součástí systému odvodnění plochých střech jsou vlastní vtoky, které musí zajišťovat rychlý a plynulý odtok vody z povrchu hydroizolace.

Přidaná hodnota v estetice a ekologii

Použitím ploché střechy se také elegantně odkrývá  prostor pro její využití k vícecúrovňovému bydlení s terasami a střešními zahradami. Zazeleňování těchto střech má své opodstatnění i z hlediska ekologie a mikroklimatu. Vegetační střechy podporují zdravé klima, tlumí hluk a chrání střechu i celou stavbu. Tvar a sklon ploché střechy také ocení uživatelé, kteří se rozhodli pro maximalizaci zisků ze sluneční energie a zvolí si možnost energeticky úsporné výroby teplé vody či využití obnovitelných zdrojů tepla prostřednictvím solárních kolektorů. Solární kolektory se na střeše umísťují snadno. Stejně bezproblémová je díky pohodlnému přístupu i jejich údržba.

Foto: New Work