Výběr oken: dřevo nebo plast?
Rozhodování o tom, jaký typ okna pro dům vybrat, na mnoho let ovlivní kvalitu bydlení ale hlavně to, zda budeme drahou tepelnou energií plýtvat nebo s ní hospodařit šetrně. Základní volba přitom zní jednoduše: dřevo nebo plast?
Pokud jde o okno, jeho konstrukce sestává ze dvou základních prvků – rámového profilu a prosklení. Jejich kvalita rozhodne o tom, jak nakonec okno bude funkční. Měřitelnou hodnotou je přitom součinitel prostupu tepla oknem označovaný jako U – čím je nižší, tím úspornější výrobek bude. Výrobci tento údaj musí v popisu svých produktů povinně uvádět.
Podle současné normy novostavby musí splnit hodnoty prostupu tepla oknem U nižší než 1,7 W/m2.K, u rekonstrukcí je to U menší než 2 W/m2.K. To ale nárokům na skutečně úsporné bydlení v nízkoenergetických natož pasivních domech nestačí. Na trhu lze ale naštěstí najít výrobky s hodnotami hluboko pod uvedenou normou.
V záplavě reklamních informací firem nemusí být snadné se vyznat a zvolit mezi plastovými a dřevěnými okny. Oba systémy mají – jako obvykle – své klady i zápory a v obou případech jsou špičkové produkty kvalitou srovnatelné.
Plast splní energetické nároky
Jednoznačnou výhodou plastových oken v základní nabídce (ve srovnání s dřevem) je nižší cena. Tepelně izolační vlastnosti u moderních plastových oken bývají vynikající a tyto výrobky dokáží vyhovět i nárokům pasivních domů.
Neplatí ovšem používaný marketingový trik, že čím větší počet komor v profilu okna, tím lepší vlastnosti. Hodnota prostupu tepla rámu totiž není přímo závislá na jeho tloušťce ani počtu komor. Toho, aby plastové okno mohlo sloužit i v pasivním domě (U = méně než 0,8 W/m2.K), se v okenním rámu dosahuje díky zabudování širšího vícekomorového profilu rámu nebo křídla nebo s použitím profilů se speciálními výplněmi. Současné nízkoenergetické domy vyžadují osazení kvalitního šesti- nebo sedmikomorového profilu okenního rámu o stavební hloubce minimálně 75 až 90 mm.
Neplatí marketingový trik, že čím větší počet komor v profilu okna, tím lepší vlastnosti.
Dalším argumentem pro plastová okna je jejich snadná údržba, informace výrobců o dokonalé „bezúdržbovosti“ a neomezené životnosti je ale třeba brát s rezervou. I plastové okno podléhá povětrnostním vlivům (např. UV záření), které se časem na jeho vzhledu i funkčnosti projeví. U různých výrobků se proto vyplatí zjistit reference a také tady zřejmě bude platit staré rčení, že nejlevnější výrobky jsou nakonec nejdražší – kompletní výměna oken není levnou záležitostí.
Dřevo s přidanou (ekologickou) hodnotou
Mnozí laici, ale i odborníci mají k užití plastových oken výhrady. Ty se mohou týkat např. architektury (pro rekonstrukci historických objektů je plast nevhodný), ekologie (výroba plastu zvyšuje produkci CO2), ale i prostě toho, že někomu plast prostě „nesedí“.
Pokud tedy volba padne na dřevo, budou to nejspíš nejrozšířenější eurookna vyrobená z dřevěných, vícevrstvých lepených profilů, které eliminují kroucení dřeva. Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti, dosahují europrofily srovnatelných parametrů jako okna plastová a umožňují i stejně kvalitní prosklení a zajistí maximální vzduchotěsnost. Eurookna jsou tedy také vhodná pro nízkoenergetické a pasivní domy, splňují totiž požadavek na nízké hodnoty součinitele prostupu tepla (dosahují U = 0,70 W/m²K). V rámci konkurenčního boje a pokračující snahy o úsporný efekt někteří výrobci nabízejí dokonce vylepšené profily s nižší tepelnou vodivostí, do nichž je vkládán korek.
Eurookna umožňují kvalitní prosklení a zajistí vzduchotěsnost a jsou tedy vhodná i pro nízkoenergetické a pasivní domy.
U dřevěných eurooken je ale třeba větší obezřetnosti pokud jde o vlhkost – jsou-li například dlouho vystavena nadměrné vlhkosti ze strany interiéru (např. při dokončování novostavby), může dojít k jejich poškození. Také jejich údržba bude náročnější a bude nutné provést ošetření dřeva a nátěry, jejich životnost pak ale bude dlouhá. Trh nabízí nátěry s UV ochranou, dostatečně tvrdé a současně s elastickými vlastnostmi a přitom ekologicky nezávadné. Dřevo navíc patří k obnovitelným přírodním materiálům: jeho „výroba“ – růst dřeva – životní prostředí nezatěžuje (naopak pomáhá) a likvidace po skončení životnosti rovněž neškodí. U plastu je tomu právě naopak.
Related Articles