Zdravé produkty na biozahradě
Se slovem „bio“ se lze setkat v nejrůznějších souvislostech a často jde jen o marketingový trik, ne-li rovnou podvod. V případě vlastní biozahrady si ale za správný efekt ručíme sami.
Poptávku po zdravých a chutných produktech nemusíme uspokojovat jen u pultů hypermarketů s označením bio. Pokud vlastníme byť malý pozemek, můžeme jej snadno přeměnit na biozahradu, kde si kvalitu a čistotu pohlídáme sami, o radosti z vlastní „zemědělské“ činnosti ani nemluvě. Sortiment přitom může být ještě pestřejší než jakou nabízí unifikovaný trh – jahody, maliny, ostružiny, angrešt nebo rybíz můžeme považovat za návrat ke kořenům a tradici. K nim ale lze přibrat atraktivní a méně známé plody – kanadské nebo kamčatské borůvky, brusinky, arónii, rakytník a další druhy. Ani v takto využívané zahradě nemusíme přitom opomenout estetiku – pěstování zajímavých druhů lze pojednat originálně.
Záleží pouze na nás jaké druhy bobulovin, ovoce, zeleniny nebo bylinek si do své biozahrady zasadíme.
Biozahrada zrající od jara až do podzimu
Od počátku bychom měli počítat s druhovou pestrostí, zahrádka by neměla připomínat už ze zmíněných estetických důvodů monokulturu. V první fázi je důležité rozhodnout, jaké druhy na ní budeme pěstovat, z toho pak plyne nutnost najít pro každý z nich optimální místo, kde se mu bude nejlépe dařit. Každá rostlina má totiž specifické nároky na stanoviště a podle toho můžeme také očekávat úrodu.
Česká klasika každé biozahrady
Přednost při hledání místa by měly dostat keře, které budou v biozahradě „působit“ dlouhodobě. Českou klasiku představuje rybíz a angrešt, oba druhy potřebují slunné místo s vlhčí půdou.
Měli bychom vzít také v úvahu, že rybíz je lepší pěstovat jako keř, zahradnická péče o něj je pak snazší – dobře se zmlazuje a stárne pomaleji než jako stromek. U angreštu platí opak, stromková forma se lépe ošetřuje a méně trpí padlím.
Rybíz se má prořezat jednou ročně na konci léta, na keři by mělo zůstat pět až osm silných výhonů. Na podzim se také mulčuje a přihnojuje kompostem. Pro omezení výskytu padlí a rzi omezí mezi keři pěstované aromatické byliny, např. máta nebo pelyněk.
Jednou z velmi oblíbených plodin jsou nenáročné maliny.
Lesní dech v zahradě
Původní stanovištěm maliníku a ostružiníku jsou lesní mýtiny a paseky, proto by měly dostat obdobné podmínky i na zahradě – měly by být ve slunné, chráněné poloze na
propustné, vlhké a slabě kyselé půdě, kterou lze vylepšit s pomocí rašeliny. Splnění těchto podmínek zajistí, že keře nebudou trpět chorobami.
Dalším lesním plodem, který může být dostupný i v zahradním podání jsou kanadské borůvky. Pro jejich keře je nutné zajistit půdu s kyselou reakcí a vyhovuje jim slunečné místo i polostín. Při jejich výsadbě se musíme vyhnout zamokřené půdě a hledat spíše vlhčí místa. Kanadské borůvky sázíme do jam alespoň půl metru hlubokých a širokých, do substrátu ze dvou dílů rašeliny, jednoho dílu kompostu a s trochou písku. V poslední době se u nás pěstují i méně obvyklé kamčatské borůvky které dávají pikantní, voňavé, podlouhlé plody. Na rozdíl od borůvky kanadské
nevyžadují kyselou půdu.
Problém při dozrávání borůvek představují ptáci, kteří si na nich rádi pochutnají, je proto vhodné počítat s jejich ochranou s pomocí sítí.
U nás domácím druhem lesních plodů jsou brusinky a v obchodní síti jsou dostupné jejich kulturní odrůdy. Mají nároky na prostředí obdobné jako borůvky, sází se do stejného
substrátu a podobně jer třeba vybírat i stanoviště výsadby.
Sladké a voňavé jahody rozhodně nesmí chybět – jejich chuť a snadný sběr ocení hlavně děti.
Jahody nelze vynechat
Nejrozšířenějším druhem je na našich zahradách jahoda a málokdo ji při výběru toho, co bude v zahradě pěstovat, vynechá. Oproti předchozím keřovitým druhům je ale velmi náročná na péči. Vyžaduje slunné a chráněné stanoviště, humózní, živinami zásobenou půdu a pravidelnou zálivku. Jahodníky zaléváme pouze ráno, večerní zálivka podporuje rozvoj houbových chorob.
Jahody nejvíce ohrožuje plíseň šedá, jejímu rozšíření zabráníme bez chemie mulčováním záhonu nebo výsadbou do mulčovací netkané textilie. Toto opatření zároveň potlačí růst plevele
a výpar vody v horkých dnech. Porost by neměl být hustý, aby proudění vzduchu vysušovalo vlhkost z listů a plodů.
Ze zahrady lze mít i kiwi
Z cizokrajných druhů můžeme zvolit aktinidie, jejíž bobulovité plody známe jako kiwi. V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat drobnoplodé mrazuvzdorné druhy, které dozrávají v
září až říjnu. Vedle úrody může tato opadavá liána poskytnout i podobný efekt jako popínavé víno a porůstat po pergole nebo okrasné konstrukci. Na rozdíl od vína ale koření mělce a je třeba počítat s pravidelnou zálivkou. Půdu je vhodné mulčovat a spodní část rostlin přistínit nízkým podrostem bylin.
Related Articles