Vinný sklípek

Vlastnit vinný sklípek je sen mnoha milovníků dobrého vína. K rozhodnutí začít stavět, je zapotřebí jistá míra fandovství, inspirace a také prostor. Výhodou je, pokud máte pod domem sklep či alespoň malý sklípek mimo budovu.

I když je lepší stavět sklípek mimo obytné stavení, pokud pod svým domem objevíte starý sklep, určený k běžnému skladování, dá se na vinný přebudovat. Znamená to vyřešit problémy s teplotou vzduchu a zavést nucené větrání, protože pod vytápěnou budovou je vždycky vyšší teplota, nežli je pro dobrý sklípek vhodné. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 8 – 15°C a jen minimálně kolísat. Norma povoluje až 18°C.

Malý a útulný sklípek vznikl z původního sklepa pod kuchyní obytného domku. Stěny sklípku jsou z opuky, vchod musel být vybudován zvenku a je krytý velkým poklopem. V malém prostoru sklípku se může rychle měnit teplota, proto není určen pro početné návštěvy. Svíčky se tu zapalují jen příležitostně.

Klima sklípku

Při stavbě nového sklípku je nutné dodržovat pravidla, potřebná k dosažení správného klimatu. Stěny musí být z nevratného bednění. Na stavbu lze použít tvárnice vylévané betonem nebo litý beton.

Asi 5 cm od zdí pak vystavíme vnitřní zdi sklípku ze starých nebo nových cihel. Tato pěticentimetrová vrstva zvyšuje celkovou kubaturu vzduchu a zajišťuje jeho lepší cirkulaci.

Vzduch se přivádí spodem – buď ventilační trubkou, nebo jej necháme „stékat“ po schodech. Podstatné je, že dovnitř proudí studený vzduch a teplý se odvádí ventilací u stropu.

Do sklepa vede rovné široké schodiště, protože na ně byl dostatek místa. Lahve jsou uskladněny v betonových prefabrikátech. K výměně vzduchu slouží niky ve zdech i trubky umístěné těsně nad zemí.

Sklípek v ledárně

Pan. Š. je majitel někdejší hospody. K jeho domu patřil sklípek postavený mimo hlavní budovu, který sloužil jako ledárna. Ta si o přebudování na sklípek přímo říkala.

„Před samotnou stavbou radím neizolovat jeho boční stěny, jinak se nevytvoří správně vlhké mikroklima. Když izolace, tak svrchní. Můj stoletý sklep nemá dokonce ani tu, a když prší, tak do něj prostě zatéká. Už jsem se chystal s tím něco dělat, ale známý mi řekl – nech to být, sto let tenhle sklep slouží a dalších sto let ještě bude. Podstatně horší je sklep kompletně odizolovaný. V něm se rozesychají zátky a nedaří se vinným plísním.“

V tomto sklípku byla kdysi ledárna. Na nízkých policích dozrávají tekuté skvosty, v demižonech je víno pro běžnou spotřebu. Majitel je pyšný na to, že staré lahve a demižony už porůstá černá vinná plíseň.

Sklípek ve sklepě

Na Moravě jsou sklípky převážně zabudované ve svazích, takže mají rovný vstup. V českých podmínkách jsou však sklípky spíše zahloubené se zalomeným nebo zatočeným vstupem a schodištěm, naopak chybí typická lisovna. Na kvalitu klimatu ani vína to však nemá žádný vliv.

Chuť vína a klima sklepa totiž zlepšuje zejména vinná plíseň. Žije jen tam, kde jsou alkoholové výpary. Proto se jí nejvíc daří kolem dřevěných soudků, třeba se zrajícím koňakem, nebo nad lahvemi pálenky. „Kde se uchytí, tam zmizí všechny ostatní plísně,“ vysvětluje pan Š. a dodává: „Mě trvalo deset let, nežli se mi ve sklípku uchytila.“

Klima a kvalita vína

Kvalita vína samozřejmě záleží hlavně na vinaři, odrůdě a až pak na uskladnění. Nejlepší doba k nákupu vína do sklípku je na podzim a pak hned na přelomu starého a nového roku, nežli vína začnou získávat ocenění a růst na ceně.

Degustace vína

Láhev, otevřená ve sklípku, se po degustaci nemusí dopít. Uzavře se silonovou zátkou a takto vydrží i několik týdnů. Kvalitní víno se nemá pít hned po otevření, ale až tak po šesti hodinách. I v těch nejkvalitnějších se totiž najde špetka oxidu siřičitého, který by měl nejprve vyprchat. Víno se nemá otevírat zprudka, ale pomaloučku – je živé, tak aby se prý neleklo. To už jsou finesy, na které přijdete se zkušenostmi a praxí.

Ukládání lahví a osvětlení

Lahve se ukládají vždy naležato, aby neoschla zátka. Regály mohou být z cihel nebo z litých betonových desek – dřevěné fošny ve vlhku trouchniví. Navíc hrozí, že se na nich ve vlhku pomnoží houby typu dřevomorky a pak se rozšíří do stavení. K osvětlení sklípku je nejlepší klasické elektrické vedení, uzpůsobené vlhkým podmínkám. Velmi vhodné je použití úsporných zářivek, protože nehřejí, a tak neovlivňují teplotu ve sklípku.

Nika

Ve vnitřních stěnách sklípků se obvykle budují niky. Dodávají interiéru rytmus, a když se osadí starými lahvemi, vypadají skvěle. Také mohou propojovat vnitřek sklípku s prostorem mezi zdmi, a tak napomáhat výměně vzduchu. Minimálně jednu niku si rezervujte pro sošku svatého Hurbana, patrona vinařů.