Topení biomasou na vzestupu
Ještě před nějakými dvaceti lety byla představa topení dřevem (o biomase se ještě nemluvilo) spojována s romantikou podhorských chalup konce 19. století. Dnes dřevo a jeho deriváty (ekologicky!) konkurují fosilním palivům při vytápění moderních domů. Topení biomasou je dnes velmi oblíbené.
Pojem biomasa označuje veškerou organickou hmotu, která vznikla prostřednictvím fotosyntézy. Pokud jde o topení, jedná se hlavně o dřevo, které bylo ale během průmyslové revoluce jako topivo vytlačeno na okraj uživatelského zájmu především fosilními palivy. Až zhoršující stav životního prostředí obrátil znovu pozornost k biomase jako zdroji tepla. Topení biomasou je efektivní, ekologické a cenově přijatelné.
Spalováním rostlinné biomasy se totiž vyprodukuje méně skleníkových plynů, ale hlavně její spalování nevede ke zvyšování množství uhličitého v atmosféře (uvolňuje se pouze množství, které rostlina během svého života spotřebovala). Při využívání biomasy už ale nejde jen o ekologii – moderní zařízení dokáží nabídnou účinnost i komfort, který si s elektrickou či plynovou konkurencí nezadá.
Stále funkční dřevo
Klasickým a staletími prověřeným způsobem využití biomasy je využití kusového dřeva. Jasným argumentem pro topení dřevem je jeho cena. Ta vychází ve srovnání ostatními typy topení biomasou nejlevněji. V případě kusového dřeva je ale třeba přijmout určité nevýhody. V prvé řadě jde o to, že je třeba se dřevem s dostatečným předstihem zásobit a také je vhodným způsobem skladovat. Ne všude je dostupnosti dřeva na otop uspokojivá a nutnost dřevo skladovat ve vhodných prostorách zase může omezit komfort rodinného domu a jeho okolí.
Aby bylo dřevo jako hlavní zdroj energie pro topení v domě opravdu účinné, je také zapotřebí vybrat správné zařízení. V tomto směru je situace příznivější, lze vybírat z moderních a velmi účinných zařízení a systémů. Dřevo tak může být vhodným zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění v nízkoenergetickém nebo pasivním domě. I tak se ale musíme smířit s menším komfortem obsluhy, zvlášť ve srovnání s moderními kotli na pelety apod.
V případě kusového dřeva je třeba přijmout určité nevýhody – nároky na skladování a menší komfort.
Nové možnosti pro topení biomasou
Ve prospěch využití kusového dřeva v rodinných (zejména nízkoenergetických nebo pasivních) domech mluví možnost vytápět více místností z jednoho zdroje. Moderní krby s vysokou účinností fungují díky krbovým vložkám, v nichž probíhá proces hoření, vzniklé teplo pak lze pak předávat vzduchu nebo vodě, aby bylo lépe využito k vytápění celého domu. Vytápění s pomocí ohřátého vzduchu pracuje na principu ohřívání vzduchu mezi krbovou vložkou a vnějším pláštěm krbu, dutiny v jeho horní části jej pak přivádějí do místnosti, kde krb stojí.
Teplo lze ale předávat i teplovodnímu systému díky zařazení teplovodního výměníku. Výměník je umístěn v krbové vložce a podobně jako teplovodní kotel ústředního topení ohřívá pomocí horké vody topná tělesa v jednotlivých místnostech. Zapojením teplovodního výměníku do topného systému lze na principu ústředního topení vytápět dvě nebo tři místnosti, ale také ohřívat teplou užitkovou vodu.
Pohodlí s peletkami
Trh s biomasou jako zdrojem energie pro topení je ale široký a nemusíme se orientovat jen na tradiční dřevo. Pro vyšší účinnost při topení i lepší skladování byly vyvinuty pelety, které řeší mnohé z problematických vlastností kusového dřeva a zachovávají přitom jeho klady. Pelety jsou mnohem sofistikovanějším způsobem využití biomasy a patří k ekologickým palivům díky velmi nízké produkci nebezpečných exhalací. Při jejich spalování je vyprodukováno stejné množství oxidu uhličitého, jaké dokáže zdrojová rostlina spotřebovat během svého života.
Provoz kotle na pelety lze automaticky programovat a zařízení tak plně může zastoupit kotel na plyn.
Širokému uplatnění pelet ale hlavně napomohla skutečnost, že výrobci skutečně radikálně rozšířili nabídku kotlů spalujících tento typ biomasy. Ty se dnes plně vyrovnají své „plynové“ konkurenci, ať již jsem o účinnost, použití jako centrálního zdroje tepla nebo komfort obsluhy. Zejména v posledně jmenovaném aspektu tato topná zařízení zaznamenala velký pokrok. Provoz kotle na pelety lze automaticky programovat, zařazením dopravníků a dávkovače se zbavíme potřeby ručního přikládání a peletový kotel tak plně může zastoupit i moderní plynové zařízení. Ani skladování pelet není problémem – v nízkoenergetickém domě se může jejich roční spotřeba pohybovat kolem jedné až dvou tun a takové množství lze uskladnit i v malém sklepě. Peletám úspěšně konkurují další lisované výrobky z biomasy – dřevěné brikety apod.
Related Articles