Dětský pokoj

Dětský pokoj, pokojíček, děcák, … a mnoho dalších rozmanitých názvů užíváme v případech, kdy hovoříme o pokojích našich ratolestí. Jak si ale správně poradit s jejich zařizováním, aby se našemu dítěti dostalo správného prostoru ke hrám, učení, odpočinku a setkávání se s přáteli.

Každý věk dítěte s sebou přináší jiné nároky a požadavky na zařízení dětského pokoje.

Dětský pokoj pro novorozence a batole je hlavně o klidném a pohodlném místě na spaní. Prostor ke hrám přichází na řadu v pozdějším věku.

Kojenecký a batolecí pokoj

V nejútlejším kojeneckém a batolecím věku není nezbytně nutné, aby dítě mělo vlastní dětský pokoj. Plně postačí vhodně umístěná postýlka, skříňka na oblečení a koutek, kde jsou uloženy hračky.

Prostor pro spaní je stejně důležitý jako místo pro hračky. Hraní si je nezbytně nutné pro správný vývoj dítěte. Dítě si hraje většinou v místnosti, kde je nám na očích, je to tedy většinou obývací pokoj nebo větší kuchyně.

V batolecím věku si dítě nejčastěji hraje v obývacím pokoji, kde je pod dozorem rodičů.

Pokoj pro předškoláka a školáka

V předškolním věku, kdy se dítě pomalu osamostatňuje by již mělo mít svůj vlastní dětský pokoj nebo alespoň koutek, který bude patřit jenom jemu. Dětský pokoj by měl  být zpravidla umístěný v blízkosti obývacího pokoje, nebo místnosti, kde se rodiče zdržují nejvíce. Z místa, kde dosud pouze spávalo je nyní i hrací kout a později i místo pro učení. Během vteřiny se během dětských her z pokojíku stává pirátská loď, či krásný palác pro princeznu. Dětský svět fantazie a her prakticky nezná hranic, místnost by tedy měla být rodiči lehce dosažitelná a kontrolovatelná, kvůli včasnému zásahu při hrozícím nebezpečí či úrazu.

Vlastní pokoj by dítě mělo mít v době nástupu do školy. Potřebuje svůj osobní prostor, místo ke spaní, hrám a učení.

Jaké zvolit zařízení a barvy dětského pokoje?

Pokoj by měl být světlý, jeho zařízení útulné a přizpůsobené potřebám dítěte. Povrch podlahy by měl být snadno udržovatelný, avšak parkety, plovoucí podlaha či linoleum, které lze sice lehce setřít nejsou pro dětský pokoj to pravé. Lepší je zvolit koberec či alespoň běhoun, který utlumí hluk způsobený hrou a také změkčí případné pády. Dobré je také zamyslet se nad barvou zdí, ze sterilně bílých stěn asi nebude naše dítko právě nadšené. Lepší jsou pestrobarevné tapety s obrázky. Jestli-že je pokojíček malý a přemýšlíte nad tím, jaký nábytek pro jeho zařízení zvolit, pak je dobré umístit lůžko do patra. Nahoře dítě pohodlně spí a pod postelí zbývá ještě dostatek místa pro psací stůl nebo na hraní. Mělo by zde také být dostatek úložného prostoru pro uklízení hraček: různé barevné bedny, truhly, regály či poličky. Již od útlého věku by si náš potomek měl zvykat na pořádek a vědět, že každá hračka má své místo, kam by měla být po hře uklizena. Šikovní tatínkové a maminky dokáží například z obyčejné kartónové krabice zhotovit pestrobarevnou bednu, kde se schová stavebnice či kostky.

V období puberty je vlastní pokoj téměř nezbytností. Teenager zde tráví svůj volný čas učením, svými zájmy a také si často zve kamarády.

Pokoj pro teenagera

S pokojíčkem teenagera to již tak jednoduché nebude. Dítě začíná mít větší požadavky na vlastní soukromí. Právě na dveřích teenagerských pokojů se často objevují nápisy jako: klepat, dospělým vstup zakázán či nakreslená značka zákaz vjezdu. Pro dospěláky to znamená, že tato místnost již nespadá do jejich „kompetence“, ale je výsostným územím potomka. Pokoj již není pouze místem pro hry – dospívající se zde učí, poslouchá oblíbenou kapelu, sleduje televizi a věnuje se svým koníčkům. Nesmí zde chybět psací stůl s pohodlnou židlí, případně knihovna. Mladým slečnám udělá zajisté radost zrcadlo a menší toaletka. Pro stále častější návštěvy spolužáků a kamarádů je dobré do místnosti umístit menší gauč či křesílka. Svému účelu ale také poslouží velké polštáře určené pro sezení na zemi, které šikovná maminka zvládne ušít během odpoledne.