Hortenzie patří na vaši zahradu

Pro hortenzie jsou charakteristické nádherné květy větších rozměrů a nejrůznějších barev a typů. V dobrých podmínkách kvete celé léto a poté dlouho do podzimu krášlí záhony uschlými květenstvími.

Jedny z nejoblíbenějších rostlin našich zahrádek hortenzie kvetou od března do července. Některé vykvétají i v září, jako například ‚Mousmee‘ s růžovými květy o průměru třicet centimetrů. V současnosti existuje kolem devadesáti druhů hortenzií.

Nepřehlédnutelné květy hortenzií jsou pýchou každé zahrady. Existuje přes 90 druhů hortenzií.

Přišla k nám z Japonska

Hortenzie je jméno vzniklé z latiny a znamená něco jako „patřící na zahradu“. U nás se objevila na začátku devatenáctého století.

Do Evropy se dostaly z Dálného Východu. V přírodě většinou vytvářejí podrost v lesích.

Do stejného rodu ale patří bezmála osmdesát dalších druhů a některé z nich potkáte i na našich zahradách.

Co mají všechny druhy hortenzií společného? Unikátní květy. Uprostřed květenství jsou plodné květy s pěti malými kališními i korunními lístky.

Po obvodu květenství pak objevíme neplodné velké květy, které mívají jen čtyři kališní lístky. Ano, ty barevné plátky vytrvávající i na uschlých lodyhách jsou neopadavé lístky kalichu, který bývá u ostatních květin zelený.

Speciální hnojivo s přídavkem hliníku, dostatek vláhy a polostín, to je to, co hortenzie potřebují.

Každá hortenzie chce svoje

O tradiční hortenzii velkolisté víme, že jí svědčí polostín a dostatek vláhy. Její květy mění zbarvení podle kyselosti půdy. Výrazně kyselá reakce uvolní z půdních minerálů hliník nezbytný pro vznik modrého zbarvení. Hortenzie v méně kyselých půdách budou kvést jen růžově. Proto se pro hortenzie prodává speciální hnojivo s hliníkem.

Statnější, rovněž stínomilný druh se jmenuje hortenzie stromkovitá. Ta dorůstá výšky dospělého člověka a kvete bíle.

Nejlépe vynikne hortenzie jako solitér.

Stejně vysoká je hortenzie latnatá, která má netypická květenství kuželovitého tvaru. Ta se ale nebojí slunce. Je vhodné ji seřezávat, aby se příliš nerozrostla a aby více kvetla. Její obrys je rozvolněnější, ne tak kompaktní jako u předchozích dvou druhů.

Zmíníme se ještě o hortenzii řapíkaté, která je pro mnoho lidí překvapením. Je totiž popínavá a svými bílými květenstvími připomíná kalinu nebo černý bez. Snáší i stín, dokáže se pnout po čemkoli.

Všechny druhy prosperují na lehkých kyselejších půdách s přiměřeným množstvím humusu. Vápno jim vysloveně škodí, přehnojení také. K zalévání je prý ideální dešťová voda. Navíc pupeny – umístěné buď těsně u země, nebo na dřevnatých stoncích – nesnášejí mráz.

Vápenatá půda hortenziím vyloženě neprospívá. Pro modré květenství zkuste babskou radu a zapíchněte k rostlině starý hliníkový příbor.

Dvakrát měř, jednou sázej

Vaše zahradní hortenziová komtesa oslní jen na správném místě. Hortenzie žije velmi dlouho a ty druhy, které vykvétají ze starého dřeva, se pozvolna rozrůstají. Jejím vysazením tedy do zahrady umístíme barevnou a tvarovou stálici, kterou navíc není lehké s něčím dalším kombinovat.

Hortenzie velkolistá je do značné míry stínomilná a kvete v pastelových barvách. Například čechravy se do jejího sousedství nehodí pro příliš odlišný habitus a často i pro příliš výraznou barvu květů. Z vyšších rostlin můžeme k hortenziím velkolistým přisadit vděčné funkie neboli hosty, kapradiny, případně ozdobné traviny včetně půdopokryvných nízkých bambusů. Také další půdopokryvné rostliny se hodí. Můžeme použít pachysandru, vrbinu nebo břečťan. Tyhle rostliny si poradí i v kyselé půdě.