O vodě bez obalu
Kupujeme si balenou vodu? Ve většině případů tím jen zbytečně zatěžujeme životní prostředí dopravou a odpadem, obtěžujeme se s nošením těžkého nákupu a plýtváme penězi. Voda z obchodu totiž není zdravější ani bezpečnější než voda z kohoutku.
Kvalita kohoutkové vody a kohoutků
Zástupci Státního zdravotního ústavu zdůrazňují, že u nás má pitná voda z kohoutků obecně velmi dobrou kvalitu a vyhovuje i v důležitých ukazatelích, jako jsou dusičnany, chlorované látky, těžké kovy nebo pesticidy. To potvrzuje i výzkum srovnávající bezpečnost pitných vod v mezinárodním měřítku, ve kterém získala česká voda nejvyšší možný počet bodů. To ale neplatí o mnoha soukromých nebo obecních studnách nevyhovujících z mikrobiologického hlediska. Podobně zaostává voda v řadě především rozvojových zemí.
Kvalitu vody z kohoutku může ovlivnit stav vodovodního potrubí. Podle Brněnských vodáren a kanalizací je vodovodní síť města Brna udržovaná a spolehlivá. Situace je podobná i v drtivé většině měst a obcí České republiky. Pokud je ale potrubí v některých starších domech zanedbané, může z kohoutku téct voda s příměsí olova a železa. Nadměrné množství železa má vliv pouze na chuť vody,ale ne na kvalitu. Naopak olovo škodí, a to zejména dětskému zdraví. V případě,že máme podezření na vyšší koncentraci olova, je dobré si nechat udělat rozbor a pak případně urgovat výměnu potrubí, na kterou je možné dostat i dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Větší výskyt olova ale není nutně u každé vody, která teče z olověných trubek. V některých trubkách se usazuje vodní kámen a úniku olova tak zabraňuje. Tyto problémy jsou však jen okrajovou záležitostí. Vodovodní síť je kontrolovaná, převážná část potrubí vyhovuje hygienickým standardům, a olova se proto nemusíme bát.
Častou námitkou proti vodě z kohoutku je chlor. Ve skutečnosti ho voda obsahuje jen zdraví neškodné množství. Pokud vám voda s chlorem nechutná, můžeme ji napustit a nechat odstát v lednici. Chlor se odpaří.
Kvalitní voda vydrží v otevřeném obalu v ledničce bez problémů až tři týdny.
Pramenitá, kojenecká, minerální, pitná
S takovými označeními se můžeme setkat na etiketách balených vod. Jde o vyhláškou vymezené kategorie. Zatímco pitná voda může být stáčena do lahví i z vodovodu, pramenité a minerální vody musejí pocházet jen z chráněného stabilního podzemního zdroje. Vody kojenecké smějí mít maximálně 10 mg dusičnanů na 1 litr vody (u pitné vody je hranice 50 mg) a mohou být upravovány jen UV zářením. Brněnská voda obsahuje 35 g/l dusičnanů, je upravena chlorem, a proto není pro kojence vhodná. V případě, že máme malé dítě a kupujeme mu vodu balenou, snažme se vybrat vodu z okolí našeho bydliště. Pokud opravdu musíte sáhnout po balené kojenecké vodě, pokuste se ji koupit ve vratných skleněných obalech a vyberte vodu pocházející z místa blízkého vašemu bydlišti. Natočená kvalitní voda vydrží v ledničce bez ztráty kvality i tři týdny.
Z minerálních vod se k častějšímu pití doporučují jen slabě mineralizované (do 500 mg/l). Silnější minerálky by se měly naopak pít jen výjimečně, případně na lékařský předpis. Neplatí, že čím více minerálů, tím lépe. Naopak jejich nadbytek nám může i uškodit. Minerály však obsahuje i voda z kohoutku a ty jsou v kombinaci se stravou naprosto dostačující. Pitná voda by také měla být oproti vodě na praní tvrdší. Tento požadavek voda z brněnského vodovodu rovněž splňuje. Jinou vodu než z kohoutku tedy potřebují jen kojenci. Proč ale balenou vodu pijí i ostatní? Mnozí se jen nechali zlákat reklamou. Jiní jako důvod uvádějí, že jim balená voda chutná lépe. Toto mnohdy ovlivňuje jen psychologický tzv. placebo efekt. Zkuste poprosit někoho jiného, aby vám do sklenic nalil různé druhy vod, a pak je zkuste podle chuti rozlišit. Pitná voda by měla být uchovávána v chladu a chráněna před sluncem. Balené vody často tyto požadavky nesplňují ani v prodejnách a rozhodně také ne při převozu. Taková voda se může kazit a podléhat množení mikrobiologických organismů, které se množí i v otevřené lahvi mimo lednici. Oproti tomu je voda z kohoutku vždy čerstvá, uchovávaná v temnu a chladu s vyhovující teplotou 9-10 °C. Voda z kohoutku se vyplatí i finančně. Je totiž přibližně 125x levnější než voda balená.
Tabulka: Doporučený obsah minerálů podle Státního zdravotního ústavu
| Látka | Ca | Mg | K | Na | Cl | SO42– | N03– |
| Hodn. | > 40-80 mg/l | > 20 mg/l | > 1 mg/l | < 20 mg/l | < 25 mg/l | < 240 mg/l | < 10 mg/l |
Mnohé z balených vod (zejména minerální vody) těmto doporučením nevyhovují. Výrobci minerálních a pramenitých vod jsou povinni uvádět na etiketách lahví složení vody, které můžete s tabulkou porovnat. Voda z kohoutku by měla uvedené limity splňovat.
Dopady balených vod na přírodu
Balené vody představují pro přírodu mnohem větší zátěž než voda z kohoutku. Je tomu tak hlavně proto,že je nutné je přepravit a zabalit. Doprava se uskutečňuje převážně nákladní automobilovou přepravou. Ta spotřebovává fosilní neobnovitelné zdroje a přispívá ke globálním klimatickým změnám produkcí CO2. Plastové lahve zatěžují přírodu nejen jako odpad, ale škodí i jejich výroba, náročná na spotřebu vody, elektrické energie a ropy. Pokud PET lahve máme, je samozřejmě vhodné je vytřídit do plastu. Ne všichni se však tímto doporučením řídí. V České republice se vytřídí přibližně jen polovina PET lahví. Nejlepším řeše ním vzhledem k životnímu prostředí je plastové lahve nekupovat vůbec.
Čerpáním pramenitých a minerálních vod z útrob země vyčerpáváme cenné zásoby,jež se zde tvořily po tisíciletí. Z tohoto pohledu je voda z hlubinných zdrojů rovněž neobnovitelným zdrojem, se kterým není radno plýtvat. Dříve byly minerální vody doporučovány jen k léčebným kúrám lázeňských hostů, a i ti přijímali pouze vodu z pramenů vytékajících na povrch, ne z umělých hlubinných vrtů.
Zdroj: www.upravna-vody.cz
Related Articles