Odhlučnění bytu

Hluk je jedním z nejnápadnějších průvodních jevů civilizace. Dokáže znepříjemnit i bydlení v jinak komfortních podmínkách – ke komfortu prostě patří i ticho.

Zabývat se izolací hluku je proto nutné, nejlépe již při plánování nového bydlení. S opatřeními proti hluku by tak měl počítat již nový projekt a při stěhování do staršího bytu nebo domu bychom měli mít představu o „hlukových“ podmínkách, případně o možnostech řešení takových problémů.
Podívejte se zde, jak se odhlučnění bytu provádí krok za krokem v praxi.

Jak se v domě šíří zvuk

Hluk ve stavbách můžeme rozdělit na dva základní typy podle toho, jak vzniká a jak se šíří. Jednak jde o zvuky vznikající například při provozu elektroniky, při hovoru osob apod., který se šíří vzduchem, naráží na překážky – stěny, a skrze ně může nepříjemně zasahovat do soukromí dalších obyvatel domu. Parametrem, který vyjadřuje kvalitu konstrukce ve smyslu izolace takového hluku, je vzduchová neprůzvučnost.
Kromě toho může hluk vznikat přímo na stavební konstrukci – na podlaze – při chůzi nebo posouvání nábytku a přenášet se do spodních pater. Tady jde o tzv. kročejovou průzvučnost. Oběma typům hluku je nutné se co nejúčinněji bránit.

Hluku klademe překážky

Řešením problémů se vzduchovou neprůzvučností je nejčastěji vložení zvukově izolační překážky do cesty šířícím se zvukům. Bariéry přitom musí mít schopnost pohlcovat co nejvíce hluku. Nejčastěji se plošně izolují stěny (Podívejte se zde, jak na odhlučnění stěny v praxi), k tomuto účelu se používají polystyrenové desky s vhodnými akusticko-izolačními vlastnostmi, které se snadno aplikují. Nevýhodou tohoto materiálu ale je,že se snadno poškodí a časem utrpí jeho estetický vzhled. Vhodnější jsou proto sádrokartonoé desky v kombinaci s vrstvou minerální vlny. Sádrokarton vyhoví lépe nárokům na elegantní design interiéru a vykazuje také vysokou mechanickou odolnost. Předsazená stěna se upevňuje do hliníkových profilů do podlahy, stěn a stropů, profily přitom musí být k podkladu připevňovány tak, aby se vibrace ze segmentů, které jsou jimi drženy, nepřenášely do stěn, podlahy a stropů.
Místo sádrokartonu je možné použít i dřevěné obložení, pod které se opět umísťuje minerální vlna. Kromě ní lze k izolování zvuku ve stěnách použít i celulózovou izolaci Climatizer Plus, která je rovněž výbornou tepelnou izolací. Z hlediska akustiky se osvědčují i korkové desky.

Nezapomeňme na strop

Při snižování vzduchové průzvučnosti se často musíme postarat i o stropy, tedy o to, aby se nešířil hluk z nižších do vyšších podlaží. K tomu dobře slouží moderní akustické podhledy a obklady. Pomocí těchto materiálů je možné ovlivňovat také vnitřní akustiku v místnostech, tak aby bylo dosaženo ideální doby dozvuku pro daný typ místností. Lze použít sádrokartonové perforované desky opatřené na zadní straně akusticky účinnou textilií tzv. vliesem. K vylepšení vnitřní akustiky se dají také použít demontovatelné akustické kazetové podhledy – kazety 600×600 mm nebo lamely ze sádrokartonu, které jsou perforované a na zadní straně opatřené akusticky účinnou textilií.

Podívejte se na účinnost lisovaných akustických desek

Když zvuk zní podlahou

Ještě palčivějším problémem než přílišná vzduchová průzvučnost konstrukcí je hluk šířený skrze podlahy, vznikající při chůzi, posunování židlí apod. Ten se může stát doslova noční můrou pro obyvatele v dolním podlaží, dodatečná opatření jsou přitom konstrukčně i finančně náročnější než izolace stěn nebo instalace podhledů. Proto je v tomto případě zvlášť důležité myslet na kročejovou průzvučnost již ve fázi projektu. Vodorovná konstrukce stropu totiž nedokáže sama o sobě kročejovou neprůzvučnost zajistit.

Plovoucí podlaha to dokáže

Zvukovou izolaci zajistí konstrukční řešení podlahy. Vhodným tipem může být správně zvolený druh plovoucí podlahy, která pomůže vyřešit i dříve vzniklé problémy u starší konstrukce. Vhodná skladba plovoucí podlahy sestává ze tří vrstev – nášlapné vrstvy, roznášecí vrstvy (armovaná betonová mazanina, deska OSB, cementotřísková deska, dřevotříska, sádrokarton, překližka) a izolační vrstvy (akustická izolace). Nášlapnou vrstvu tvoří vlysy, parkety, PVC, koberec, dlažba apod., roznášecí deska přenáší plošné zatížení podlahy na izolační vrstvu. Jako zvukově-izolační podložky v plovoucí podlaze lze použít materiály ze skleněných nebo čedičových vláken (Isover, Orsil, Rockwool).

Pevnější řešení

Při odstraňování problémů s kročejovou průzvučností ale nemusíme zůstat u zvukově izolovaných plovoucích podlah. Na trhu se nabízí moderní systém weber.sys acoustic, který oproti plovoucí podlaze vykazuje lepší zvukově-izolační parametry (útlum o 18 až 25 dB). Tento typ izolace se umísťuje pod dlažbu nebo pod jiné pevné nášlapné vrstvy – pod parkety apod. Systém weber.sys acoustic výrazně utlumí hluk a vyhovuje požadavkům předpisů pro novostavby, doporučuje se ale i při rekonstrukcích podlah. Tento způsob izolace má navíc minimální nároky na prostor – již osmimilimetrová vrstva je velmi účinná (až 18 dB).

Kam dál?
Co lze udělat pro kvalitní akustiku?
Korek jako kvalitní a účinná izolace