Poznejte velikonoční tradice – květná neděle

Květná neděle má spojitost s Velikonocemi. Jak už sám název napovídá, bude mít květná neděle co do činění s nějakými květinami. Jaké květiny nebo spíš zelené větvičky to jsou? Odkud a proč se vzalo označení květná neděle a co vlastně znamená?

Velikonočním svátkům, tedy přesně řečeno Velikonočnímu pondělí, předchází tak zvaný pašijový týden. Je to týden, ve kterém si křesťané připomínají zradu, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pašijový týden začíná v neděli před Velikonoci. Tato poslední postní neděle je nazývána květná neděle. Tradičním zvykem je nechat si v tento den v kostele posvětit kočičky. Víte však, proč se zvyk svěcení kočiček na květnou neděli drží?

Během pašijového týdne, který bezprostředně předchází Velikonočnímu pondělí, si věřící připomínají zradu, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Pašijový týden začíná květnou nedělí

Velikonoční svátky jsou nejdůležitější křesťanské svátky vůbec. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, to znamená, že k jejich oslavě není stanoveno přesné datum, jako třeba o Vánocích. Slaví se vždy první víkend po prvním jarním úplňku. To letošní Velikonoční pondělí připadá na 2. dubna 2018. Samotným svátkům předchází čtyřicetidenní půst. Byla to doba, kdy se nejedlo maso, tučné pokrmy, nekonaly se zábavy a svatby. Poslední postní nedělí před Velikonoci je květná neděle. Letos květná neděle připadá na 25. března.

Dnes se vůbec oslava Velikonoc smrskla jen na oslavu Velikonočního pondělí a v nedávné době k ní přibyl ještě svátek Velkého pátku. Většina lidí tedy jásá, že si může odpočinout o prodlouženém víkendu.

Dříve však oslavě Velikonoc, ukřižování a zázraku zmrtvýchvstání Ježíše Krista, předcházelo týdenní období, kdy bylo nutné se na nadcházející svátky dobře připravit. Tento týden se nazývá pašijový týden, nebo také svatý týden. V tomto období se postupně mísily pohanské a křesťanské zvyky. Pozůstatek těch pohanských zvyků je nastávající příchod jara a připravení se na období pořádné dřiny, kdy bylo nutné během následující sezóny zajistit obživu pro celou rodinu. Z náboženských tradic to bylo již zmíněné ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jedním ze zvyků bylo také držení květné neděle.

Na květnou neděli si nezapomeňte domů natrhat do vázy kočičky. Jen pozor, pokud máte doma alergika!

Proč je květná neděle právě „květná“?

Podle křesťanské tradice na květnou neděli přijel Ježíš Kristus do Jeruzaléma. Zpráva o jeho blížícím se příjezdu se rychle rozšířila a věřící se začali scházel na Olivové hoře (Olivetské hoře) v blízkosti Jeruzaléma. Na oslavu s sebou přinášeli palmové nebo olivové ratolesti. Při příjezdu Ježíše Krista, což byla pro první křesťany skutečně veliká událost, ho radostně vítali a mávali mu donesenými ratolestmi. Ježíš Kristus po příjezdu právě na Olivové hoře konal bohoslužbu.

V našich končinách samozřejmě palmy nerostou. Byly proto nahrazeny větvičkami kočiček, které v jarních měsících kvetou. Tam, kde nebyly kočičky postačili i vrbové nebo březové proutky. Kostely byly na počest této významné události zdobeny kočičkami, nebo jinými zelenými proutky. Lidé přicházely do kostelů a nechávaly si kočičkové ratolesti posvětit a odnášely si je pak do svých domovů. Odtud tedy pramení název květná neděle. První zmínky o květné neděli nacházíme v Galii už v 6. století. Je to tedy poměrně stará tradice.

Kočičkové ratolesti posvěcené na květnou neděli v kostele měly až magickou moc.

Zvyky a tradice na květnou neděli

Jedním ze zvyků na květnou neděli bylo již zmíněné svěcení kočičkových ratolestí v kostele. Pro okrasu bylo zvykem svazek ratolestí zdobit barevnou stuhou. Posvěcené kočičky si lidé přinesli do svých domovů, kde je uchovávali, aby domácnosti zajistili přízeň, zdraví a úrodu. V popeleční středu pak staré ratolesti spálili a nahradili je nově posvěcenými. Jejich popelem byl každému členu domácnosti udělen tak zvaný popelec, což bylo pomazání znamením kříže.

Kočičky však nemají pouze náboženský význam, ale i ten pohanský vyplývající z lidových tradic. Posvěcené kočičky totiž přinášely do domova štěstí, měly uchránit před uhranutím, zlem a černou magií. Kočičky také údajně měly léčivou moc, a tak když nemocný člověk nebo zvíře vypil odvar z rozdrcených svěcených kočiček, mělo mu to přinést uzdravení.

Kočičky se umisťovaly za rámy svatých obrázků, na trámy v chalupě, na okna a na dveře. To mělo uchránit dům před krupobitím, bleskem a požárem. Kočičková ratolest se také zapíchávala do rohu pole, to mělo údajně zajistit bohatou úrodu.

Další lidové zvyky na květnou neděli

• Na květnou neděli se také nesmělo nic péct. Aby se údajně nezapekl květ na stromech. Jednoduše řečeno, lidé věřili, že by nebyla žádná úroda na stromech – žádné ovoce nebo ořechy.
• Na květnou neděli byste si také měli obléct něco nového na sebe. To abyste jen kvetli!
• Ten, kdo v tento den spolkne jednu až tři nakvetlé kočičky, tak bude mít po celý rok zaručené to, že ho nebude bolet v krku.
• Dům se vymetal zeleným proutím, to proto, aby z něj byla vymetena všechna zhýralost a nemravnost.

Najít na květnou neděli vejce snesené černou slepicí, znamenalo pro dotyčného velké štěstí!

Jedna magická pověra navrch

Velké štěstí mělo potkat toho, kdo na květnou neděli našel vejce, které snesla černá slepice. To si měl vejce ponechat, uříznout vrbový proutek a před půlnocí se vydat na křižovatku polní a lesní cesty. Vejce měl položit na rozcestí a vrbovým proutkem mávnout do všech světových stran. Dotyčnému se údajně měl zjevit duch, který mu měl vyplnit každé přání.

Dalším dnem pašijového týdne bylo modré pondělí. Byl to den, kdy se nemělo pracovat.