Tradice barvení velikonočních vajíček

K tradičním velikonočním svátkům také patří klasické symboly Velikonoc. Tím nejvýraznějším jsou barvená velikonoční vajíčka. Velikonoce bez obarvených vajíček a kraslic si nikdo z nás jistě nedovede představit. Co se však ve prastarém zvyku barvení vajíček skrývá a proč se barví a zdobí? Z jakého důvodu neobdarovává dívka chlapce třeba snítkou fialek nebo jen ozdobnou pentlí?

Vyškrabávaná velikonoční vajíčka – vajíčka se nejprve obarví a poté se do nich vyškrabávají vzory a ornamenty.

Nejstarší zvyk darování vajíček

Nejstarší nalezená velikonoční kraslice je stará 2300 let! Jako první zavedli ve svátek jarní rovnodennosti darování vajíček zřejmě staří Egypťané. Odtud se pak zvyk rozšířil dále do světa.

Nejstarší nalezené zdobené vajíčko na našem území je datováno do 11. století. Je zdobené ornamenty vyrytými na černě obarveném vajíčku.

Proč se darují právě vajíčka?

Vajíčko je již od pohanských dob symbolem nového života.

• Představuje úrodu a plodnost – z vajíčka se rodí nový život
• Návrat jara – nejvíce mláďat se rodí právě na jaře
• Bezpečí – díky pevné skořápce
• Vzkříšení – obsahuje zárodek nového života

Legenda o barvení vajíček

Protože Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, tak se i legenda o barvení vajíček vztahuje ke křesťanství a osobě Ježíše Krista, který byl právě na Velikonoce ukřižován a vstal z mrtvých.

Údajně Ježíš putoval se svatým Petrem a během své pouti zavítal do jednoho stavení. Žena chtěla pocestné pohostit a nakrmit, avšak doma nic k snědku neměla. Uslyšela však z kurníku kdákání slepičky, která snesla vajíčko. Žena ho tedy uvařila a poutníky jím nakrmila. Posléze, když chtěla ze stolu smést skořápky zjistila, že jsou zlaté! Na počest této události pak každý rok pocestné a kolemjdoucí obdarovávala obarvenými vajíčky. Jejich skořápky však již nikdy nezezlátly.

Tradiční velikonoční vajíčka se slaměnými ornamenty.

Tradiční Velikonoční vajíčka

Barvení vajíček se právě v Českých zemích uchytilo tak, jako nikde jinde ve světě. Krásně barevná vajíčka dávají děvčata jako odměnu chlapcům za vyšlehání pomlázkou a odříkání koledy již po staletí. Vajíčka by měla být uvařená natvrdo a obarvená v tradičních barvách – červené, žluté, zelené, hnědé a černé. Vajíčka obarvená na červeno byla považována za nejhezčí, proto se jim začalo říkat kraslice.

Hnědě obarvená vajíčka za použití cibulových slupek s dekorací z lístků. Lesk získají pokud je po obarvení natřete sádlem.

Barvy se daly lehce získat z přírodních zdrojů:

• hnědá – slupky z cibule, odvar z dubové kůry
• černá – z roztoku sazí, silného odvaru dobové kůry
• červená – z červené řepy nebo zelí
• zelená – ze špenátu, mladého ječmene
• světle zelená – odvarem z lipového květu nebo kmínu
• žlutá – slupky z cibule (krátké povaření), šafrán

Postupně se pro okrasu začaly také barvit vyfouknutá vajíčka tzv. vejdumky nebo pouchy.

Nabarvená vajíčka s plastickým voskovým vzorem. Často se používá na vejdumky – vyfouknutá vajíčka.

Tradiční zdobení kraslic

Postupně byla technika zdobení velikonočních vajíček vylepšována a vznikaly více či méně náročné techniky zdobení. Ty se také lišily kraj od kraje.

• Zdobení roztaveným voskem a nabarvení
• Vyškrabávané techniky na obarvených vejcích
• Leptání kyselinou – mravenčí, dusičnou, solnou
• Leptání obarvených vajec slanou vodou z kysaného zelí nebo okurek, octovou vodou
• Zdobení slámou
• Plastické zdobení obarvených nebo bílých vajec voskem
• Ovazování vajec rostlinami a jejich ponoření do barvy

Červená zdobená vajíčka byla považována za nejkrásnější, proto se jim začalo říkat kraslice.

V 19. století pak postupně hlavně v městských domácnostech začalo převládat zdobení velikonočních vajíček průmyslově vyrobenými barvami, polepováním obtisky nebo nasazením tzv. košilky. To co však stále přetrvává je natření obarvených vajíček sádlem (to je nejlepší), olejem nebo máslem. Získají tak krásně lesklý vzhled. Aby byla vajíčka ještě krásnější a dekorativnější vkládají se do velikonočních ošatek.