Co může dát interiéru světlovod
Světlo je základní podmínkou života a platí to i pro obytný interiér. V některých stavbách s jeho dostatkem může být problém, ať již jde o moderní novostavby anebo starší objekty. Efektním a účinným řešením je světlovod.
Instalace světlovodu ušetří provozní náklady za elektřinu.
Při projektování domu nebo bytu se často stane, že do některých částí interiéru je více či méně obtížné přivést přirozené denní osvětlení a nemusí přitom jít jen o sklepy nebo suterény, komory a provozní prostory. Světlo může citelně chybět např. na schodišti, v koupelně nebo v hale. Řešení s pomocí umělých zdrojů světla přitom nemusí vyhovovat, zvlášť pokud nám záleží na zachování přirozená dynamiky intenzity denního světla, o úspoře za elektřinu vynaloženou na svícení nemluvě.
Inspirace ve starověku
Moderní architektura má naštěstí k dispozici elegantní a přitom v principu velmi jednoduché řešení, které má kořeny již ve starověku. Je jím světlovod – zařízení, jež i z poměrně velké vzdálenosti několika metrů a přes nepropustné konstrukce dokáže přivést dostatečné množství denního světla. Již starověcí Egypťané pomocí soustav zrcadel přiváděli přirozené světlo do nitra monumentálních staveb, historie moderních světlovodů se ale píše teprve od devadesátých let minulého století.
Základním principem je „sběr“ světla vně domu do nástřešní kopule, jeho vedení za co nejmenších ztrát různě dlouhým tubusem a následné rozptýlení v interiéru prostřednictvím tzv. difuzéru, který tvoří plastová nebo skleněná reliéfní deska.
Maximální délka tubusu je 5 metrů.
Co „nejhladší“ cesta světla
Optimální průměr světlovodného tubusu pro dostatečný „transport“ světla je mezi 250 a 520 milimetry, maximální délka pro účinné osvětlení pak zhruba do pěti metrů. Účinnost světlovodu přitom ovlivňují všechny tři součásti zařízení – sběr (vně stavby), vedení (průniky konstrukcí) a rozptyl (v interiéru). Efekt ale záleží hlavně na nejdůležitější části – vnitřním odrazivém povrchu tubusu. Ten by měl být ideálně hladký a měl by zajišťovat co nejmenší ztráty světla pohlcováním. Kvalita tohoto odrazivého povrchu je také jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují cenu světlovodu. Vnitřek tubusu totiž musí být vzduchotěsně chráněn, aby vnější vlivy nepůsobily snížení odrazivé schopnosti lesklého povrchu a nedošlo tak k postupnému snížení účinnosti.
Zatažená obloha nemá na účinnost světlovodu prakticky žádný vliv.
Dokonalost dotvoří detaily
Ovšem i ostatní části světlovodu musí splňovat vysoké technologické nároky – kopule, která světlo sbírá, musí odolávat vlivům povětrnosti a měla by být samočisticí. Také tvar kopule by měl bránit usazování nečistot, povrchu skla by měl být odolný vůči poškrábání a chemickému znehodnocení. Vnitřní difuzéry světla musí být prostupné a neměly by nijak modifikovat spektrum světla. Vyrábějí se z plastických hmot a používá se i sodno-draselné sklo, které je ale dražší variantou.
Prostor, který světlovod dokáže osvětlit, závisí přímo na jeho průměru – střední tubus tedy osvětlí za nepříznivého počasí asi šest až osm čtverečních metrů. Obavy z toho, že pokud bude obloha zatažená, nejsou u špičkových světlovodů důvodné – jsou totiž schopny zajistit dostatečný přenos difúzního světla i při zatažené obloze díky tomu, že jejich kopule zaručuje účinný sběr rozptýlených světelných paprsků i při snížených světelných podmínkách.
Světlovody poskytují uživatelům řadu výhod:
- zlepšení zrakové pohody, o které v denním světle není pochyb
- napojení na dynamiku denního přirozeného světla, což je z psychických a hygienických důvodů podstatný přínos pro dlouhodobý pobyt v interiéru
- úsporu elektrické energie.
Related Articles