Otazníky nad stavbou roubenky
Uvažujeme o stavbě vlastního domu a nejsympatičtější řešení pro nás představuje dřevostavba. Jestli-že budeme o něco konkrétnější, pak je to roubenka. Při sledování jednoho televizního pořadu uváděného Českou televizí, věnovaného právě stavbám roubenek, mě však zarazila informace, že celoroubené stavby se dnes nesmí stavět! Budeme snad tedy od svého snu nuceni ustoupit? Pojďme se tedy na toto tvrzení podívat blíže.
Reportér a přizvaný odborník na stavbu roubenek mě zarazil tvrzením, že celoroubené stavby se dnes již nesmí stavět. Důvodem je nesplnění energetických nároků staveb. Celoroubený dům by byl trvale neobyvatelný. Z reportáže také vyplynulo, že v celoroubené stavbě může být například problém s umístěním sprchového koutu. Nešvarem a slabým místem roubenek jsou údajně tzv. studené kouty. Kde je vysoký rosný bod a může zde docházet ke vzniku plísní.
Foto je pouze ilustrační.
Nabízeným řešením, pokud chcete celoroubený dům, je varianta sendvičového dozateplení. V praxi to tedy vypadá tak, že je venkovní pohledová roubená část, následuje sendvičové zateplení a vnitřní roubená část (případně sádrokartonové stěny). Za nejvhodnější však byla označena varianta poloroubenky – tedy kombinace zděné a roubené části domu. Ta je údajně vhodná i z hlediska vytápění – zatímco roubená část se velmi rychle ohřeje, ale teplo akumuluje minimálně, oproti tomu zděná část se vyhřívá pomaleji, avšak teplo akumuluje a dochází zde k sálavému efektu, který má zajistit tepelnou pohodu i po tom,co přestanete topit „v kamnech“. Samozřejmě také odpadá problém s umístěním koupelny. Její umístění se jednoduše naplánuje do zděné části domu.
Co je však pravdou?
Energetická náročnost
Pro získání stavebního povolení, je od ledna 2013 nutné nechat si vyhotovit tzv. energetický průkaz budovy (vyplývá to ze zákona o hospodaření s energiemi). Vyhotoví vám ho energetický specialista. Domy získávají podobně jako elektrospotřebiče energetické štítky s písmeny dle úspornosti A – G. Energeticky vyhovující a úsporné jsou ty budovy, které získají označení A – C. Obecně z výpočtů pro roubenky vyplývá, že roubené stavby většinou spadají do kategorie C. V tomto ohledu tedy neplatí, že by celoroubená masivní stavba nesplňovala energetické nároky a tudíž by dle litery zákona její stavba nemohla být povolena.
Pravdou zůstává, že u roubenek stavěných klasickým způsobem – zjednodušeně řečeno tak, že jsou trámy na sebe dosazovány „s mezerou“ a spojované v rozích. Pak je nutné zvolit vhodný typ izolace, která se po ukončení stavby umisťuje do mezer. V tomto případě vychází celková energetická náročnost domu hůře, avšak stále v parametrech, které nebrání povolení stavby.
Moderní technologie však dovolují stavět roubenky systémem péro – drážka. Pak jsou jednotlivé trámy na sebe vázány tak, že je do jednotlivých trámů vyfrézována drážka, kam je vloženo péro, na které doléhá svrchu další trám. Izolace je pak do těchto kritických míst umisťována hned v průběhu stavby. Pak je slabé místo velkých energetických ztrát u roubenek v místě spojů eliminováno na minimum.
Sendvičové zateplení
Obecně platí, že klima v domě z masivních trámů je velmi příjemné a pro lidský organismus přirozené. Dřevo jako stavební materiál samo o sobě splňuje energetické nároky. Proč tedy, když už bychom se zamýšleli nad stavbou roubenky, prznit krásný přírodní materiál sendvičovým dozateplováním a popřít tím původní filozofii bydlení ve dřevě? S nadsázkou lze konstatovat, že takto zateplené domy se rovnají bydlení ve skleníku (což se týká průmyslově vyráběných izolací, opomeňme nyní varianty použití zcela přírodních materiálů). Proč tedy uzavírat vše dobré, co dřevo jako stavební materiál poskytuje do vrstev nepotřebné izolace? Toto tvrzení tedy u mě rozhodně neuspěje.
Vlhkost, studené kouty a rosné body
Stavba roubenky, ostatně tak jako každého jiného domu, musí být naprojektována a naplánována s rozmyslem. Důležité je samozřejmě myslet na otázky možné vlhkosti. V případě roubenek pak budeme hlavně hovořit o spodní vlhkosti. Samozřejmě nelze postavit roubenku přímo na zem. Musí být vhodně zvolené základy a jak tradice a zkušenost získávaná staletími velí, je vhodné postavit takovýto dům na podezdívce. Ta nemusí být nikterak vysoká a také materiály se liší, jejich volba je v dnešní době závislá převážně na vkusu majitele.
Roubené stavby nejsou stavěné tzv. mokrou metodou. K jejich stavbě není použita ani kapka vody. Proto zde naopak proti stavbám stavěným mokrou metodou hrozí riziko vzniku plísní vlivem vlhkosti minimálně.
A co se týká umístění koupelny?
Ano, zde by mohla vyvstat otázka jakým způsobem vyřešit uspořádání a stavební vyřešení koupelny v celodřevěné stavbě. Dřevo nemá rádo stálý kontakt s vodou a případnou vlhkostí. Řešení je však zcela jednoduché. V koupelně je vhodné použít obložení dřevěných stěn sádrokartonem, na který jsou v místě přímého styku dřeva s vodou umístěny obklady. Samozřejmě koupelna nemusí být takto obložená celá – obložení postačí udělat pouze přímo ve sprchovém koutě nebo v místě, kde je umístěna vana. Ostatní zdi mohou zůstat krásně přírodní. Ani zde bych tedy problém rozhodně neviděla.
Závěrem
Na zmíněný pořad se dívám ráda a sledovat ho nepřestanu. Poskytuje celou řadu návodů, rad a tipů jak si poradit s tím či oním… I zde však platí: Důvěřuj, ale prověřuj! A tak jsem si lehce prověřila, že nemusíme upustit od plánů na stavbu roubenky, protože by nám ji snad stavební úřad nepovolil, anebo jen v případě, že popřeme charakter bydlení ve dřevě a utěsníme ho nesmyslnou izolací. Tvrzení o vlhkosti a rosných bodech, také není na místě. Otázka umístění koupelny lze také velmi snadno a elegantně vyřešit.
Takže s chutí do dalších plánů a snad se jednou své vysněné roubenky dočkáme!
Reportáž ze zmiňovaného pořadu České televize:
Polopatě
Related Articles